úterý 9. srpna 2011

Darwinismus a náboženství

Jakkoliv nemám v lásce darwinismus, musím mu přiznat jedno: jeho princip mutace a selekce natolik konvenuje s katolickým učením o dědičném hříchu a porušenosti harmonie stvoření, že můžeme první nazvat sekulární (a rozvinutou) variantou druhého.

Darwinismus, jakožto teorie hledající empirické příčiny empirických jevů, je slučitelný s metafyzikou a náboženstvím (které hledají neempirické předpoklady empirické zkušenosti ) do té doby, dokud svůj metodologický redukcionismus (zabývat se jen hmotným) nepovyšuje na ontologickou úroveň (jen hmotné existuje). Ve chvíli, kdy je darwinismus povýšen na univerzální materialistickou metafyziku (ano, materialismus je metafyzická koncepce) a univerzální výklad světa (který se velmi podobá výkladům náboženským), pak se stává neslučitelným jak s tradiční realistickou metafyzikou, tak s křesťanským náboženstvím.

Nesouhlasím, že kladná odpověď na uvedené otázky charakterizuje náboženský systém, jak tvrdí O. J. Horák:
  • Existují podle této soustavy nějaké nadpřirozené síly, osoby nebo entity?
  • Přežijeme podle této soustavy svou smrt?
  • Budou se podlé této soustavy mít dobří nakonec dobře a zlí zle?
  • Jsou podle této soustavy některé věci, knihy, dny nebo místa posvátná?
  • Obsahuje tato soustava eschatologický příběh o konci světa?
  • Jsou součástí této soustavy předpisy nějakých modliteb, praktik, obřadů nebo rituálů?
Nicméně je možné říci, že darwinismus na tyto otázky rovněž odpovídá kladně. Samoorganizace systémů, základní princip evoluce, který se neobejde bez náhody, je navýsost mystickým principem, který opravdu můžeme chápat jako nadpřirozenou sílu. Pokud je předmětem selekce gen či druh, pak se samozřejmě dá hovořit o životě po smrti (individua jakožto nositele genetické informace). Dobro a zlo bylo v darwinismu nahrazeno pojmem zdatnost. Zdatní (dobří) přežijí, nezdatní (zlí) budou eliminování přirozeným výběrem. Posvátnou knihou darwinismu je kniha O původu druhů (viz citát na Massive Error), světcem je Charles Darwin (a jiní), posvátnými ikonami jsou evoluční stromy a nákresy vývoje jednotlivých druhů z druhů jiných (viz hlavička Massive Error). Ve spojení s moderní kosmologií může teorie evoluce produkovat i eschatologické příběhy o konci světa (viz Haeckelův cyklický vesmír). Součástí darwinismu jsou určité předpisy, co si myslet, co říkat a co číst.

Je jisté, že pokud termín sekulární budeme klást do opozice k pojmu náboženský, pak není možné darwinismus považovat za náboženství. Zcela objektivně se dá darwinismus považovat za světonázor, za filosofický pohled na svět. Vzhledem k tomu, že jeho zastánci jsou lidé, jejichž potřeba náboženství je geneticky kódována či součástí přirozenosti (náboženství je naprosto univerzální jev) a darwinismus se v jistých interpretacích dostává do kolize s většinou světových náboženství, stává se, že darwinismus u řady lidí plní funkci náboženství (Dawkins), které má vlastní systém věrouky, morálky a rituálů. Proto podobně jako marxismus, humanismus či existencialismus bývá řazen k náhražkovým náboženstvím. Jistě nejde o náboženství ve vlastním slova smyslu, nicméně jde o systém, který může jako náboženství fungovat a v mnoha případech tak funguje.

8 komentářů:

  1. Srovnávat náboženství s darwinismem je docela milá legrace, kterou nebudu komentovat. Proč ovšem tvrdit že:

    "Součástí darwinismu jsou určité předpisy, co si myslet, co říkat a co číst."

    Obávám se, že takové předpisy součástí darwinismu nejsou. Mohu se zeptat, co přesně máte na mysli?

    OdpovědětVymazat
  2. Všimněte si, jak darwinističtí evolucionisté neustále úzkostlivě dbají na to, aby určitá hypotéza byla v souladu s darwinismem. Dávají si pozor, aby do teorie nevnášeli esencialismus, teleologii, saltace, měkkou dědičnost (lamarckismus). V širší praxi i v osobním životě dbají na to, aby všechno vysvětlovali evoluční výhodou a přirozeným výběrem, aby popírali vyšší smysl života a považovali se za osvícené, kteří pochopili, jak svět funguje.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak takto to myslíte. Teorie evoluce je dnes již prokázanou vědeckou teorií, která odpovídá opravdu na velkou řadu dlouho nevysvětlitelných otázek. Nevidím důvod, proč se jejím odpovědím bránit.

    Shoda v této debatě je nemožná, raději ji
    ukončit. Každopádně díky za odpověď.

    OdpovědětVymazat
  4. Darwinistická teorie evoluce je prokázaná? Stephen Gould se prohřešuje darwinistickému dogmatu gradualismu - přiklání se k herezi zvané saltační teorie (teorie přerušované rovnováhy). Podobně Jaroslav Flegr, čelní český evoluční biolog. Flegr tvrdí, že je darwinismus překonaná vědecká teorie. Richard Dawkins se proti darwinismu prohřešuje tím, že místo jedince považuje za předmět selekce gen. Lynn Margulisová proti tomu operuje s mnohem širším pojetím organismu - za organismus považuje celou biosféru (Gaia).

    Tak mi řekněte, které darwinistické dogma je natolik prokázané, aby je nezpochybňovali čelní představitelé evoluční biologie.

    OdpovědětVymazat
  5. Velmi vkusné shrnutí na téma "důkaz evoluce" je vidět například zde:

    http://sagan.blog.cz/0810/jake-jsou-dukazy-evoluce

    Mimochodem darwinismus (alespoň v kontextu, ve kterém ho vnímám já) nemusí být striktním upínáním se vše, co kdy Charles Darwin napsal. Evoluční teorie je od svého vzniku samozřejmě neustále zpřesňována a doplňována. Je zřejmé, že (citace z odkazu):

    „"Darwinismus" tedy není o jednom muži, jedné knize, jedné hypotéze, není ani o víře. Nejedná se o "Darwinovu" teorii. Mnoho z toho, co Charles Darwin původně napsal, není v některých podrobnostech přesné.“

    OdpovědětVymazat
  6. Doporucuju treba Flegruv Uvod do teorie evoluce, z Academie.

    OdpovědětVymazat
  7. Pardon, nemam to po ruce, presne se to jmenuje Uvod do evolucni biologie.

    OdpovědětVymazat
  8. Flegera mám. Pokud jde o důkazy evoluce, věnuje jim jakýsi dodatek knihy a uvádí to stejné, co Mayr.

    OdpovědětVymazat