Odpůrci potratů často argumentují potencialitou lidského zárodku, ze kterého se postupem času může vyvinout plnohodnotná lidská bytost. Takové teleologické uvažování nás samozřejmě vede k paradoxům a absurditám, protože kdejaký náhodný nebo cílený výron semene by mohl být chápán jako projev infanticidy a ženy, které nejsou neustále těhotné, by se každou menstruací dopouštěly zabití in posse.
Nikoliv. Lidské embryo na rozdíl od spermatu muže či vajíčka ženy, není lidská bytost v potenci, ale vývojové stádium jedince rodu Homo se svou jedinečnou genetickou informací. Tedy individuum lidské nikoliv potenciálně, ale zcela aktuálně.
Nejprve konstatuje, že považovat embryo za osobu je čítankovým příkladem pojmové konfúze - stejně tak bychom mohli říkat, že žalud je dubem. Přesto je možné určit hranici, kdy se ze shluku proteinů stává organismus obdařený vědomím, což je ovšem úkol pro lékaře a biology.
Opakuji: lidské embryo je vývojové stádium jedince rodu Homo se svou jedinečnou genetickou informací. Nejde o to, kdy nabývá vědomí, ale o to, kdy náleží k lidskému druhu. A to nepochybně od početí. Žalud není dospělým dubem, ale rovněž může být považován za zástupce svého druhu - přestože vývoj vědomí u stromu ani nečekáme.
Mimochodem - americký neurální vědec Christof Koch se domnívá, že tento okamžik nastává až během porodu
To snad ne!
Thomsonová předpokládá, že by bylo milé, kdyby subjekt svolil s pokračováním této neortodoxní léčby. Neodvažuje se ale tvrdit, že by byl subjekt morálně povinován obětovat devět měsíců svého života kvůli terapii, ke které nedal svolení.
Je to možná proto, že povinnosti matky k nenarozenému dítěti, k jehož početí dochází pohlavním stykem, jsou poněkud větší, než povinnosti k dospělému neznámému člověku, že!
Jelikož se v těchto ateistických s*****h nehodlám dále přehrabovat, odkážu na dva texty: http://machula.bigbloger.lidovky.cz/c/185406/Kdo-vsechno-je-muj-blizni.html
http://stodola.blog.idnes.cz/c/94741/Proc-je-pevnejsi-co-se-nechveje.html
Díky, Jiří.
OdpovědětVymazat