Rozpory v Bibli II.

Zabývejme se nyní dále "textovou kritikou" ze stránek Holbachia.

Bible jasně říká, že úsilí vynaložené vůči lidem "opakovaně hřešícím"" je ztrátou času.

(Židům 6:4-6 ) Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch.

A? Jakému "běžnému dogmatu" to odporuje? Co tam máme dál?

Zde Bůh "odpočívá" a "chodí". Tyto věci bychom ovšem neočekávali u všemohoucí, všudypřítomné bytosti, že je musí dělat.
(Gen 2:2 ) A sedmého dne Bůh dokončil práci, kterou konal, a *odpočíval* sedmého dne po vší práci, kterou vykonal.
(povšimněte si, že ačkoliv apologetiky se pokoušejí tvrdit, že prostě "přestal s prací", není to to, co se zde říká, zde se říká, že musel odpočívat celý den po své práci, jako bytost, která byla unavena.)
(Exod. 31:17 ) To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne *odpočinul* a *oddechl si*.
(Gen 3:8 ) Tu uslyšeli hlas Boha *procházejícího se* po zahradě za denního vánku. I ukryli se se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě.

Malé opáčko neuškodí.

V Písmě svatém se tedy projevuje, vždy bez porušení Boží pravdy a svatosti, podivuhodná „blahosklonnost“ věčné Moudrosti, „abychom poznali nevýslovnou Boží dobrotivost, a jak Bůh přizpůsobil svou řeč z ohledu na naši přirozenost“. (11)((11/Sv. Jan Zlatoústý, In Gens. 3,8 (hom. 17,1): PG 53, 134. Blahosklonnost – lat. attemperatio – řecky synkatabasis.)) Boží slova totiž, vyjádřená lidskými jazyky, se připodobnila lidské mluvě, jako se kdysi Slovo věčného Otce stalo podobným lidem, když na sebe vzalo slabé lidské tělo. (Dei Verbum, §13)

No, a do třetice a nakonec.

Tento verš odporuje dogmatu, že Bůh je všemocný. Bůh byl "s Judou", ale nemohli si podmanit obyvatele doliny, protože měli železné vozy.

(Soudců 1:19) Hospodin byl s Judou. Podrobil si pohoří, avšak nebyl s to podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy.

Tohle má být textová kritika? Co se říká v knize Soudců 1, 19?

Hospodin byl s Judou. (Juda si) (p)odrobil ... pohoří, avšak nebyl s to podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy.

Juda si nebyl s to podrobit obyvatele doliny (o Hospodinu ani slovo), což je pochopitelné, neboť Juda jako člověk (přesněji národ) nebyl všemohoucí. Z textu nevyplývá, že Hospodin byl s Judou, i když si podroboval pohoří, i když si podroboval doliny. Protože kdyby byl Hospodin s Judou, doliny by si Juda podrobil, z textu vyplývá, že byl s Judou jen  ve chvíli, kdy si podroboval pohoří. Aby si podroboval doliny z nějakých důvodů Hospodin asi nechtěl.

Satis. Dlouho se zabývat blbosmi škodí duševnímu zdraví.