úterý 5. dubna 2011

Jak být správným křesťanem a nebýt biblickým fundamentalistou

Roman Polach na svém blogu parafrázuje článek How to be a Bible apologist (Jak být obráncem Bible) ve dvou článcích nazvaných Jak být správným křesťanem a nezbláznit se z toho. Celý problém článků je shrnut v posunu významu z "obránce Bible" (tzv. biblický fundamentalista, který zná jen doslovný význam Bible) na "správný křesťan".  Ačkoliv nepopírám existenci biblických fundamentalistů, vůbec si nemyslím, že jsou správní křesťané. Podívejme se na věc trochu podrobněji. Roman Polach:
1. krok. Přijměte, že Bible je absolutní a doslovné Boží slovo. To je ten nejdůležitější krok. Pokud Bible není absolutní a doslovná pravda, můžete to rovnou zabalit.
Tak já to balím. Tímto způsobem Bibli jako katolík nemohu chápat. Proč?
Protože však Bůh mluví v Písmě svatém prostřednictvím lidí lidským způsobem, (6)((6/Sv. Augustin, De civitate Dei, XVII, 6, 2: PL 41, 537; CSEL 40, 2, 228.)) musí vykladač Písma svatého, chce-li pochopit, co nám chtěl Bůh sdělit, pozorně zkoumat, co měli svatopisci skutečně v úmyslu vyjádřit a co chtěl jejich slovy zjevit Bůh.
Abychom vystihli úmysl svatopisců, je třeba přihlížet mimo jiné i k literárním druhům.

Jinak totiž podávají a vyjadřují pravdu texty v různém smyslu historické, jinak texty prorocké nebo básnické, ještě jinak další druhy slovního projevu.

Dále je třeba, aby vykladač pátral po smyslu, jaký v daných okolnostech a v dobové i kulturní situaci chtěl svatopisec vyjádřit a vyjádřil pomocí literárních druhů v té době užívaných. (7)((7/Sv. Augustin, De doctr. Christ., III, 18, 26: PL 34, 75-76; CSEL 80, 95.)) Abychom totiž správně pochopili, co chtěl autor posvátného textu písemně vyjádřit, je třeba pozorně přihlížet k tehdejším vžitým způsobům myšlení, řeči a vyprávění, jaké byly běžné v jeho době, i ke způsobům, kterých se tehdy obvykle užívalo při vzájemném styku mezi lidmi. (8)((8/Srov. Pius XII., uv. m.: Denz. 2294 (3829-3830); EB 557-562.)) 
Protože však se má Písmo svaté číst a vykládat v témž Duchu, ve kterém bylo napsáno, (9)((9/Srov. Benedikt XV., enc. Spiritus Paraclitus, 15.9.1920: EB 469. – Sv. Jeroným, In Gal. 5,19-21: PL 26, 417A.)) v zájmu správného vystižení smyslu posvátných textů je třeba neméně pečlivě přihlížet k obsahu a jednotě celého Písma a přitom mít na zřeteli živou tradici celé církve a analogii víry. Je povinností exegetů přispívat podle těchto pravidel k pronikavějšímu pochopení a výkladu smyslu Písma svatého, aby na základě předběžné vědecké práce dozrál úsudek církve. Neboť všechno z oboru výkladu Písma nakonec podléhá posouzení církve, která plní božský příkaz a službu uchovávat a vykládat Boží slovo. (10)((10/Srov. 1. vat. koncil, Věrouč. konst. o katolické víře Dei Filius, kap. 2: Denz. 1788 (3007).)) 
V Písmě svatém se tedy projevuje, vždy bez porušení Boží pravdy a svatosti, podivuhodná „blahosklonnost“ věčné Moudrosti, „abychom poznali nevýslovnou Boží dobrotivost, a jak Bůh přizpůsobil svou řeč z ohledu na naši přirozenost“. (11)((11/Sv. Jan Zlatoústý, In Gens. 3,8 (hom. 17,1): PG 53, 134. Blahosklonnost – lat. attemperatio – řecky synkatabasis.)) Boží slova totiž, vyjádřená lidskými jazyky, se připodobnila lidské mluvě, jako se kdysi Slovo věčného Otce stalo podobným lidem, když na sebe vzalo slabé lidské tělo. (Dei Verbum, §12-13)
Takovéto chápání Písma odpovídá na Romanovy kroky 2 a 4.

Ke kroku 3.
Naučte se věřit dvěma či více vzájemně si protiřečícím myšlenkám.
Užitečný tip: Naučte se tento krok k víře v Boží trojjedinost.
Princip sporu říká, že není možné nějakému subjektu v témže ohledu přisuzovat a upírat nějaký predikát. Jedinost a trojitost jsou kontrární opaky. Nepřisuzujeme je však Bohu v témže ohledu. Bůh má jednu přirozenost a tři osoby. Přirozenost a osoba není totéž.

Ke kroku 5.
Poukazujte na stovky splněných proroctví obsažených v Bibli.
 A to zas jo.


Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby.
On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“  (Matouš, 24, 1-2)
Evangelium svatého Matouše bylo napsáno podle Clauda Tresmontanta před rokem 36 l. P. Ke zboření Jeruzalémského chrámu došlo v roce 70 l. P.

Ke kroku 6. a 7.
Vezměte na vědomí, že morální relativismus je nesprávný.
Morální relativismus, tedy víra, že morální rozhodnutí a hodnocení jsou závislá na okolní společnosti a kultuře, není pravdivá. Pokud je něco špatné, je to špatné pro všechny lidi a ve všech dobách.
Vezměme si jako příklad otroctví: My moderní křesťané víme, že otroctví je špatné a že otrokáři jsou nemorální, ale před 200 léty bylo otroctví perfektně morální.
Dalo by se říci, že víme, že zotročování lidí je nemorální dnes a bylo nemorální před 200 lety, věděli jsme to dokonce před 600 sty lety, neboť v roce 1435 vydal papež Evžen IV. encykliku Sicut Dudum proti zotročování černochů (dalšími papežskými dokumenty na dané téma jsou buly a encykliky Sublimus Dei (Pavel III., 1537), Cum Sicuti, (Řehoř XIV., 1591), Commissum Nobis (Urban VIII., 1639) Immensa Pastorum principis (Benedikt XIV., 1741).

Závěr: Roman Polach si plete správného křesťana s americkým protestantským fundamentalistou. Jenže správný křesťan je catholicus.

24 komentářů:

  1. No, nedalo mi to a přeptal jsem se na Tresmontanta - odpověď byla v duchu "ano, je to teorie, ale stojí na několika nepotvrzených/těžko uvěřitelných premisách - především otázky nenalezenýxh zápisků, ze kterých vychází; přes poznatky literární vědy o textu a jeho literární závislosti; po jeho teorii překladu z hebrejštiny do řečtiny.."

    Chápu, že Tresmontant hraje do noty spoustě lidí, ale.. alespoň se shodneme, že fundamentalismus je děsná věc a že správný křesťan věří v církev obecnou, tedy catholicus :)

    OdpovědětVymazat
  2. Základní tvrzení Tresmontanta je: Evangelia mají hebrejskou předlohu. To, myslím, dokazuje poměrně spolehlivě. A pozor: hebrejština v 1. století nebyl jazyk, kterým by Apoštolové mluvili. Mluvili aramejsky. Znali mluvenou podobu řečtiny, ale ta je jiná, než jazyk evangelií. Proto se nedá říct, že by psali z fleku řecky tak, jak mluvili (aramejsky či řecky). Evangelia jsou psána stylem Septuaginty, která je doslovným (řecky nekultivovaným) překladem hebrejského originálu.
    Tradice tvrdí, že Matouš skutečně zapisoval, co slyšel hebrejsky (nikoliv aramejsky, zdroje, které to tvrdí rozlišují mezi aramejštinou a hebrejštinou!).
    Existence původních hebrejských poznámek je pravděpodobná, protože slova proroků se zapisovala, a to hebrejsky - v jazyce Písma. A analýza řečtiny Evangelií ukazuje na hebrejskou předlohu. K tomu se nezávisle na Tresmontantovi přiklonili někteří další biblisté.
    Obsahová analýza ukazuje na stáří. Zde jsou argumenty samozřejmě poněkud spekulativní.
    Nicméně teorie se jeví jako velmi pravděpodobná.

    OdpovědětVymazat
  3. "správný křesťan je catholicus." - jojo, každá sekta o sobě prohlašuje, že je ta jediná správná :)Katolici v tomhle nejsou žádnou vyjímkou :)

    OdpovědětVymazat
  4. A proč vlastně nebýt biblickým fundamentalistou? Proč je to špatně, a jak to víte?

    OdpovědětVymazat
  5. Já bych jenom připomenul, že žádný biblický fundamentalista nebere Bibli "naivně" doslova, tak jak by se jim možná někdo mohl snažit podsouvat.

    http://www.answersingenesis.org/home/area/feedback/2006/0113.asp

    Reading the Bible “plainly” means understanding that literal history is literal history, metaphors are metaphors, poetry is poetry, etc. The Bible is written in many different literary styles and should be read accordingly.

    A právě z tohoto, podle mého názoru velmi přirozeného pojetí, plyne i např. stáří světa 6000 let - což je také důvodem, proč právě tomuto Bibličtí fundamentalisté věří...

    OdpovědětVymazat
  6. Pravost církve se pozná podle známek. Ke známkám patří: jednota, univerzalita, svatost, apoštolskost. Fundamentální teologie pak ukazuje, jak tyto známky náleží Katolické církvi. Ale nešť.

    Hoši, vy těžíte z toho, že většina křesťanů, se kterými jste diskutovali, byla truhlíky, kteří svou víru nedovedli racionálně obhájit. Problém je, že já jsem člověk, který má katolickou víru racionálně zdůvodněnou ze všech úhlů. Kdybyste totéž dovedli udělat vy se svým ateismem, pak byste byli skutečné ateistické hvězdy, které by strčili do kapsy všechny Dawkinse. Vaše smůla je v tom, že ateismus se racionalitě vzpírá.

    OdpovědětVymazat
  7. Není pochyb o to, že máte nějaké knížečky, které obhajují názor, že jste ta jediná a pravá sekta :) Tak jako mají všechny ostatní sekty zase svoje knížečky :)
    Jinak na ateismu není příliš třeba co obhajovat. Máte důkaz existence Boha? A tím nemyslím nějaké slovní hříčky typu ontologický důkaz, které slouží leda tak k pobavení v hodinách filosofie, než se přejde k vážně míněným věcem :) Důvody pro víru v Boha neposkytuje ani vnější svět, ani logika a už vůbec ne Bible. Tedy myslím, že bude rozumnější zůstat u ateismu.

    OdpovědětVymazat
  8. "Máte důkaz existence Boha?"

    Ano. Kosmologický důkaz není slovní hříčka, ale skutečný důkaz, který podává naprostou jistotu o existenci Boha.

    On sám samozřejmě nic neříká o tom, která "církev" je pravá. K tomu slouží jistá vodítka, která samozřejmě nemůžeme považovat v přísném smyslu za důkazy. Zjednávají však silnou pravděpodobností jistotu.

    OdpovědětVymazat
  9. Romane, jde hlavně o to, že Váš výpad vůči biblickému fundamentalismu, je výpad jen vůči velmi úzké skupině křesťanů. Abych řekl pravdu i mně jsou tito křesťané celkem k smíchu, protože jsem člověk racionální. Proto mne nepřestává udivovat katolicismus jeho naprostou konsistencí. Všechny potíže, které s ním lidé mohou mít, vyplývají většinou z toho, že jej moc neznají.

    OdpovědětVymazat
  10. "A právě z tohoto, podle mého názoru velmi přirozeného pojetí, plyne i např. stáří světa 6000 let - což je také důvodem, proč právě tomuto Bibličtí fundamentalisté věří..."

    Pro katolíky neplyne, protože katolická exegeze netvrdí, že 6 dní stvoření = 6 skutečných dní. Různí exegeté je vykládali různě, ale v každém případě je zcela přípustné ztotožnit 6 dnů s 6 časovými úseky (dny prostně znamenají časová období), které mohou být libovolně dlouhé. Naopak pro některé autory to znamená potvrzení evoluce, protože jednotlivé druhy byly tvořeny postupně.

    OdpovědětVymazat
  11. Kosmolologický důkaz není žádný důkaz, navíc jeho logika je děravá jako řešeto. Takže zase nic.
    http://www.ebonmusings.org/atheism/unmovedmover.html

    OdpovědětVymazat
  12. @Roman: co takhle tohle: není absolutně žádná evidence,že svět existuje nutně!

    Váš přístup je klasickou ukázkou naprosto neslíchané a mimořádně drzé ignorance. Jistota, s jakou ateisté tvrdí, že žádná evidence pro existenci Boha neexistuje, mě přesvědčuje o tom, že se nejedná o hyporbolické vyjádření, nýbrž že si to skutečně myslí.

    Ad ten článek o kosmologickém argumentu: skutečný odpad. Řekl bych, že tento článek nám podává obrázek o intelektuální úrovni Vašeho přesvědčení.

    OdpovědětVymazat
  13. Ten odkaz myslíte vážně jako argument proti kosmologickému důkazu? Jediné, co z něho vyplývá je, že autor vůbec nepochopil, o čem je v daném důkazu řeč.

    "Namely, it asserts without good reason that everything except God needs a cause. But why should this be? If anything can exist without a cause, we could just as well conclude that it is the universe itself that is uncaused, existing eternally and giving rise to all other cause and effect."

    Ne, to není možné. Vychází se ze skušenosti s příčinami, které jsou omezené, nejsou nutné, jsou proměnlivé. Univerzum složené z takovýchto příčin, buď končí v nekonečném regresu příčin, což je rozporné, nebo má původ v něčem, co tyto nedostatky nemá, co je neomezené, nutné, neměnné. A takový svět, který smyslovou evidencí zakoušíme není.

    "Aquinas' objection to the possibility of an infinite regress is also poorly founded. He claims that an infinite regression of causes could not exist because there would be no first cause, but this shows a failure to understand the notion of an infinite series. In such a series, every individual event would have a perfectly good cause: the event preceding it. Alternatively, if we accept Aquinas' logic on this point, we can then ask, how many thoughts did God have before creating the universe? Every thought God had must have been caused by another thought preceding it, since Aquinas claims nothing can be its own cause. But since by Aquinas' argument an infinite beginningless series is impossible, God must have had a single thought preceding all others - i.e., there must have been a point at which God came into existence. We can then ask the cause of this initial thought, and so on ad infinitum. "

    Vůbec ne. I Aristoteles i Tomáš právě koncipují První příčinu jako nezapřičiněnou (v tom je její povaha) a neměnnou (právě proto může být nezapřičiněná něčím jiným).

    "There is one final attack on the classic cosmological argument. Say for the sake of argument that we ignore the above difficulty and grant this argument everything it asks - then it still does nothing to establish the existence of God. Even if we accept this argument's logic, all it proves is that there was a first cause. It does not prove that this first cause still exists today; it does not prove that this first cause has any interest in or awareness of human beings; it does not prove that this first cause is omnipotent or omniscient or benevolent. It does not even prove that the first cause is conscious or a person. An atheist could accept this entire chain of logic and then posit that the first cause was a purely natural phenomenon. "

    A to už je úplná ptákovina. Právě kosmologický důkaz odkazuje na příčinu, která ze své podstaty musí mít určité charakteristiky - nutnost, neměnnost, nekonečnou aktuálnost a existenci.

    OdpovědětVymazat
  14. Bohumil: Váš přístup je klasickou ukázkou naprosto neslíchané a mimořádně drzé ignorance. Jistota, s jakou ateisté tvrdí, že žádná evidence pro existenci Boha neexistuje, mě přesvědčuje o tom, že se nejedná o hyporbolické vyjádření, nýbrž že si to skutečně myslí.

    1) všímám si, jak často píšete útočně a agresivně... Vlastně mě to ani nepřekvapuje - zjevně si tím kompenzujete flagrantní nedostatek věcných argumentů.

    2) Ano, to je opravdu velmi překvapivé, že jsou ateisté opravdu přesvědčeni, že neexistuje důkaz boží existence. Kdo by to byl čekal, že...

    3) Pokud důkaz boží existence znáte, stačí ho zde zmínit. Kosmologický důkaz jím triviálně není - je to přinejlepším pokus o důkaz skrze mezeru v našem poznání: Nevíme, jak svět vznikl - no tak za tím musí být Bůh. Aby to byl skutečný důkaz, museli byste ukázat, že jiný způsob jak by tu svět mohl být NEMŮŽE EXISTOVAT. A takový důkaz bych teda opravdu chtěl vidět :)

    OdpovědětVymazat
  15. Ale to se Vám tu právě snažím říct: existuje důkaz Boží existence a svět skutečně nemůže existovat, aniž by byl stvořen (protože možnost se prostě sama nedokáže aktualizovat, ale je aktualizována něčím, co již samo aktuální je, proto proměnlivý svět, který neustále přechází z potence do aktu, musel na počátku někdo aktualizovat, a tím někým je princip čistého aktu (actus purus) čili Bůh)

    OdpovědětVymazat
  16. Svým příspěvkem jste nijak neobjasnil, proč by vesmír musel mít nějakou příčinu, kdežto Bůh ne. Proč by to tak mělo být? Jaký pro to máte důkaz? Nemáte samozřejmě žádný, jenom pro účely tohoto argumentu musíte pevně věřit, že Boha nemusel nikdo stvořit, protože Bůh je podle definice nestvořený a z toho vyplývá, že je nestvořený :) Myslím, že i většina věřících chápe, že tento takzvaný důkaz je nesmysl, stejně jako většina profesionálních filosofů, kteří by tomuto argumentu měli rozumět líp než já. Podle jednoho průzkumu z USA, 72% filosofů inklinuje k ateismu, k teismu pouze 14% (http://commonsenseatheism.com/?p=5552)

    Ale je ještě jeden argument, proč je kosmologický důkaz nesmysl a to ten, že podle kvantové fyziky existují jevy, které zkrátka žádnou příčinu mít nemusí a nemají - např. jaderný rozpad nebo vznik virtuálních částic nebo vznik vesmíru. Vznik vesmíru jsme sice v laboratoři nepozorovali, ale např. vznik virtuálních částic ano a proto víme, že předpoklad "vše musí mít příčinu", je neplatný a tím pádem argument padá. Zkrátka Akvinský ve své době nevěděl nic o kvantové fyzice, stejně jako zřejmě nevíte ani vy.

    OdpovědětVymazat
  17. Když Aristoteles postuloval Boha, tak ho nechtěl dokazovat (u sv. Tomáše je již motiv jiný). Vůbec mu o to nešlo. Úvaha nad světem, kde jsou věci nahodilé (nenutné), kde je pohyb (přechod z potence do aktu) ho vedly k závěru, že musí existovat jsoucno, které je nutné a zcela aktuální a které je samo od sebe. Vůbec nic nepředpokládal, ale prostě na základě zkoumání tohoto světa přišel k tomuto závěru. Jeho postup je zcela bezpředpokladový a induktivní - vše, co se hýbe má příčinu, nekonečný regres je rozporný, na počátku musí být příčina nezapřičiněná a zcela aktuální (bez náznaku potence). Právě tato úvaha vede k závěru, že Bůh žádnou příčinu mít nemůže.

    "podle kvantové fyziky existují jevy, které zkrátka žádnou příčinu mít nemusí"

    To je otázka interpretace. Filip Tvrdý i já to vidíme jinak. Nedomníváme se, že existují účinky bez příčin, ale že některé příčiny nepoznáváme. A to je rozdíl. Pokud popíráte kauzalitu, pak myslíte rozporně a dialog s Vámi ipso facto není možný. V takovém případě ale máte velmi daleko k racionalitě a vědeckému myšlení.

    Já o kvantové fyzice něco vím, ale mystické závěry o existenci účinků bez příčin z ní nedělám.

    OdpovědětVymazat
  18. Nejedná se o žádné mystické závěry, je to mezi kvantovými fyziky všeobecně přijímaný názor. Např. Alexander Vilenkin v knize Mnoho světů v jednom píše:
    "V klasické fyzice kauzalita diktuje,co se děje od jednoho okamžiku k druhému, zato v kvantové mechanice je chování fyzikálních objektů v zásadě nepředvídatelné a některé kvantové procesy vůbec žádnou příčinu nemají."
    Max Bohr, jeden ze zakladtelů kvantové fyziky zas prohlásil: "Náhoda je fundamentalnější koncept než kauzalita."
    A český strunový fyzik Luboš Motl pro změnu na svém blogu napsal: "Po pečlivém zhodnocení důkazů společně s důmyslnými myšlenkovými experimenty, je závěr zcela jasný. Skryté proměnné (to je teorie, že za náhodnými procesy existují nějaké skryté příčiny) nemůžou fungovat a mikroskopický svět se nemůže řídit deterministickými zákony. Pokud to někdo shledává z filozofického hlediska problematické, je to pouze jeho psychologický problém."
    A takhle bych mohl pokračovat. Zkrátka, pokud reálný svět zdánlivě odporuje logice, tak to není chyba toho světa, ale chyba té logiky. Kvantová fyzika postavilo na hlavu řadu lidských představ o světě.

    OdpovědětVymazat
  19. Jedná se o metafyziku par excellance. K tvrzení oněch pánů můžeme přidat ještě výrok rady Vacátka, který si byl vědom důležitosti náhody v kriminalistice: "Náhoda je koneckonců bůh, pánové." Domníváte se, že jej jeho kompetence v kriminalistice činí kompetentním k takovýmto metafyzickým výrokům?

    Víte, ve skutečnosti, pokud nějaká teorie vede ke sporu, tak to neznamená, že spor je obsažen ve struktuře reality, ale že je něco blbě s teorií. Kvantová fyzika ke sporu nevede, jen její filosofická interpretace, která na základě toho, že fyzika nedokáže pozorovat určité příčiny, tvrdí, že mohou existovat účinky bez příčin (účinek je definován tím, že má příčinu). Proč to tvrdí. Protože je založena na metafyzické koncepci (materialismu), která říká, že mimo hmotu (a tedy záběr fyziky) nic není. Jiná interpretace, která říká, že fyzika některé příčiny nedokáže pozorovat (protože třeba nemají fyzikální, hmotný charakter), ke sporu nevede.

    Materialismus je metafyzická koncepce a účinek bez příčiny je stejná blbost jako kulatý čtverec. Výroky Vámi citovaných pánů jsou navýsost metafyzické, nejsou činěny z pozic fyziky, ale z pozic filosofie, ve které pánové diletují, a to dost blbě.

    OdpovědětVymazat
  20. Jinak - zkuste se o tom pobavit s Filipem Tvrdým, kterému budete více věřit, neb je Vaším souvěrcem. Shodou okolností se na daný problém dívá jako já. Zkuste před ním citovat dané pány a zkuste se ho zeptat, jestli hovoří z pozic fyziky či z pozic filosofické interpretace fyziky.

    OdpovědětVymazat
  21. Filip Tvrdý: "autor zastává velice podobné názory jako já sám: svobodná vůle je iluzorní, svět je deterministický, koncepty náhody a pravděpodobnosti používáme jen jako nástroje pro zachycení komplexních a nepředpověditelných jevů"

    OdpovědětVymazat
  22. Jinak zajisté jako racionální člověk víte, že úsudek typu: popření kauzality na základě neschopnosti určit nějaké příčiny je čítanková ukázka argumentu ad ignorantiam.

    OdpovědětVymazat
  23. @Roman: citovaný Vilenkin si však zároveň myslí (píše ve stejné knize), že Velký třesk byl začátek prostoru a času, ergo svět "vnikl" z ničeho. Kvantové vakuum naplněné energií, ze kterého náhodně povstávají virtuální částice, však není ničím.

    Neexistuje tedy evidence pro to si myslet, že může vesmír (či cokoliv) vzniknout jen tak z ničeho nic. To, kam nás teto přístup může vzít je snad jen to, že vesmír předcházelo kvantové vakuum. Pak se však nejedná o vznik světa z ničeho, jak si Vilenkin myslí.

    Zároveň je obtížné si myslet, že to vznikání částic "z ničeho nic" je zcela indeterministické (a takové musí být, pokud nám má něco říct o vzniku světa). Přirozeně se neodehrává, pokud nejsou přítomné velmi specifické podmínky - kauzální princip je tak možná zeslaben, v žádném případě však naprosto nemizí.

    Bůh nemá příčinu. Existují dvě teorie o povaze světa:

    * nekonečná řada příčin, vesmír je věčný,
    ** konečná řada příčin. Vesmír není věčný.
    Konečná řada příčin nutně předpokládá nezapříčiněnou příčinu.

    Pokud předpokládáme, že * teorie se zdiskreditovala, je pravdivá ** teorie. ** teorie předpokládá nezapříčiněnou příčinu, jinak je rozporná. Nezapříčiněná příčina je Bůh.

    OdpovědětVymazat
  24. @Bohumil. On by mohl být vesmír věčný, kdyby byl vlastně nehybný, jak se domníval Parmenides nebo Einstein. Pak by vlastně žádné příčiny a účinky neexistovaly. Takové pojetí však celkem masivně odporuje naší zkušenosti.

    OdpovědětVymazat