Mnoho povolaných, málo vyvolených

Filip Tvrdý na svém blogu vyjadřuje uspokojení nad skutečností, že lidí, kteří se ve statistických průzkumech hlásí k víře, ubývá. Pro mne je to na jedné straně zpráva špatná, protože nikomu nepřeji věčné zatracení, na druhé straně zpráva dobrá, protože odpad od víry signalizuje blízký příchod Božího království. Kdybychom měli pravost náboženského přesvědčení hodnotit podle počtu lidí, kteří se k němu hlásí, pak by nejhůře vycházel ateismus. Nicméně o pravosti náboženství nesvědčí statistiky, ale svědectví samotného Boha, který se zjevil. Opady od víry, pohoršení, pronásledování, to vše bylo předpovězeno s příslibem, že kdo vytrvá až do konce bude spasen (Marek 13, 13).

P.S. Filip Tvrdý se z nepochopitelných důvodů snaží získat body pro ateismus výčtem celebrit, které se k němu hlásí. To mne opět vede k tomu, abych si vzpomněl na slova Evangelia:

V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo.

Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“ (Lukáš 10, 21-22)

Navíc sám Filip Tvrdý připomíná, že bychom si měli vzít k srdci, že

...even highly educated scientists accustomed to dealing with facts and evidence are not immune to delusions.

Nicméně dosti mne udivuje, že ve výčtu chytrých ateistů se vyskytují jména jako Richard Dawkins a Umberto Eco. O chytrosti Richarda Dawkinse, pokud jde o filosofické otázky, se můžeme dozvědět z tohoto článku, jakož i z toho, že se vyjadřuje následujícími slovy:

Kdo je ateista? Ateista uvažuje o Jahvem podobně, jako každý slušný křesťan o Thorovi, Baalovi nebo o zlatém teleti. Jak již bylo řečeno, jsme všichni ateisté v případě většiny bohů, kterým kdy lidstvo věřilo. Někteří z nás jdou akorát o jednoho boha dále.

Pokud se v seznamu objevil Umberto Eco, pak nechápu, proč tam nebyl zařazen Martin Heidegger. To jsou totiž filosofové, jejichž blábolivost překračuje meze slušnosti.