- před rokem 36 l. P. hebrejský text a řecký překlad Evangelia sv. Matouše;
- kolem roku 36 l. P. hebrejský text a řecký překlad Evangelia sv. Jana;
- v letech 40-60 l. P. Evangelium sv. Lukáše;
- v letech 50-60 l. P. Evangelium sv. Marka.
čtvrtek 31. března 2011
Stáří a spolehlivost Evangelií
Michal Hanko se na svém blogu často zabývá spolehlivostí Bible. Ukazuje se, že nemá zrovna nejlepší a nejčestvější informace. Velmi dobře podložené informace o spolehlivosti a stáří Evangelií v knize Hebrejský Kristus podává francouzský teolog a filosof Claude Tresmontant. Na základě jazykové a obsahové analýzy evangelijních textů dochází k přesvědčení, že řecká Evangelia jsou překlady původních hebrejských poznámek, které si Kristovi vzdělaní učedníci dělali v průběhu Ježíšova působení. Tresmontant ukazuje, že v Judsku té doby byla znalost hebrejštiny, kterou jsou psány texty Starého zákona, velmi rozšířená a že zapisovat výroky těch, kteří byli považováni za proroky bylo naprosto běžné (z povahy židovského myšlení dokonce nutné). Jazykový rozbor řeckých Evangelií pak ukazuje, že se jedná skutečně o překlady hebrejských textů, nikoliv původní texty řecké. Velmi přesvědčivá jazyková a obsahová analýza Evangelií pak Tresmontanta vede k tomu, aby stáří Evangelií určil následujícím způsobem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Knížku posunu dál, na škole nás učí něco dost jiného.. resp. určitě si ji přečtu, fascinuje mě představa, že Marek vyškrtal Matoušovo evangelium.. vždy jsem měl za to, že se spisy spíše rozšiřují o další informace..
OdpovědětVymazatPodle Tresmontanta neopisovali synoptikové jeden od druhého, ale zpracovávali pravděpodobně stejné hebrejské poznámky.
OdpovědětVymazatAle něco Lukáš a Marek z toho, co je u Matouše skutečně vynechávají. Podle Tresmontanta Matoušovo evangelium obsahuje takové pasáže, které by bez komentáře, který ovšem Matouš nedělá, byli křesťanům z pohanství naprosto nesrozumitelné a neměly by (bez komentáře) význam v době, kdy by již Evangelium bylo hlásáno pohanům. To i jiné důvody jej vedou k tomu, aby je datoval před rok 36.
OdpovědětVymazatJiří: Díky, nemá smysl, abychom spolu polemizovali (v hlavě se mi vyrojila spousta otázek), knihu si přečtu..
OdpovědětVymazatVydávat 30 let staré, exotické a co do závěrů osamocené dílo za "nejlepší a nejčerstvějsí informace" je zjevný úlet, zvláště u někoho, kdo se živí prací s informacemi.
OdpovědětVymazatNavíc je zřejmé, že toto dílo nijak nepřispělo ke korekci oficiálního datování vzniku evangelií, stanoveného nekřesťanskými či poctivými křesťanskými biblisty.
V tomto případě tedy slova "nejlepší" a "pravda" překládejme jako "co se mi líbí".
Pokud se někdo nebojí pravdy, ať raději zapátrá jinde, než v doporučovaném díle.
Začínajícímu skeptikovi nebo nezaujatému vidění světa přístupnému křesťanovi poskytnou základní a přístupný vhled do kritického zkoumání biblických pramenů například knihy Zenona Kosidowského. Byly přeloženy do češtiny a jsou dostupné v každé lepší knihovně.
V Levných knihách se snad ještě dá sehnat bohatě ilustrovaný a o objektivitu usilující průvodce Biblí od Johna Bowkera.
@Pirx: :D
OdpovědětVymazatBylo otázkou času, kdy se s Kosidowským někdo vytasí (kniha skutečně "voní novotou", od jejího vydání v Polsku letos uběhne 32 let!).
Summa sumárum:
- Kosidwoski je popularizátor, původně nějaký zkrachovalý básník nebo tak něco,
- jeho kniha je popularizační, zaobírá se pouze povrchní vrstvou faktů, působivé, v ní obsažené "faktické závěry", jsou zpravidla diskutabilní a těžko ospravedlnitelné,
- rozsah knihy je tak široký, že mu nezbývá čas než prezentovat velmi malé množství diskutovaných názorů a prohlašovat je za většinově uznané,
- čerpá z popularizátorů; často citovaný E. Dabrowski (který byl v době vydání knihy 11 let po smrti),
zatemňuje spektrum vědeckých názorů,
- občas se dopouští naprosto triviálních dějepisných chyb či si protiřečí.
Kniha by mohla sloužit jako středoškolská ateistická příručka bez ambice konfrontovat s vědeckou realitou. Argumentovat z ní je komické, ačkoliv se tak velmi často stává.
@Bohumil:
OdpovědětVymazatPsal jsem, že knihy Z.K. seznámí čtenáře s kritickým přístupem ke zkoumání Bible.
Nic víc.
Nevím, proč se posmíváte "novotě" 32 let staré popularizační knihy a 30 let starou "nejčerstvější informaci" necháte bez povšimnutí.
Inu, proč asi ...
Ještě k tomu Tresmontantovi:
OdpovědětVymazatje zvláštní, že se Jiří Stodola tak upnul k pomalu 30 let staré knize, kterou seriózní biblistika jaksi nevzala vážně. Rozumím tomu, že někteří křesťané urputně hledají "vědecké" důkazy pro legendy kolem Ježíše a že největším objevem by bylo, že evangelia byla sepsána ještě před jeho narozením, ale už nechápu, jak mohou zajít takto daleko.
Podle Tresmontanta bylo tedy jako druhé sepsáno čistě teologické dílo Janovo, ale o něco mladší Matouš většinu jeho teologických tezí vůbec nezná a nejmladší popleta Marek zapomněl dokonce na Ježíšovo zmrtvýchvstání (Mk 16,9-20), které za něj musel dopsat daleko později někdo jiný. Ano, takto v představě Claude Tresmontata a Jiřího Stodoly zřejmě vznikala evangelia.
Jestli ono to není spíše tak, že pokud si někdo utvoří názor na svět podle smyšlenek, bude nucen si vymýšlet, nepohodlná fakta nálepkovat jako komunistickou propagandu a nakonec i lhát:
Není tomu tak. O tom svědčí tzv. Kumránské svitky, kde jsou nejstarší doložené verze Evangelií. Jsou identické s verzemi, které máme.
V Kumránu se nic takového nenašlo. Jeden kus papyru s deseti písmeny se všelijak pokoušeli napasovat na Marka, ale nepovedlo se.
O Tresmontantovi píše leccoc zajímavého i Jan Sokol v článku nazvaném Tresmontant - teolog kdysi nadějný a svůj text uzavírá slovy "Smutný konec nadějného teologa". Nevím, zda Jiří Stodola byl kdy něčím nadějným, ale zdá se mi, že spěje k podobně smutnému konci jako jeho oblíbenec.