pátek 4. března 2011

Zlo v emočním myšlení

Na svém blogu Filip Tvrdý předkládá variantu argumentu proti Boží existenci ze zla na světě:

Je známo, že Darwin začal pochybovat o bohu ještě před smrtí své nejmilejší dcery Annie, právě pod vlivem nejrůznějších krutostí, ke kterým v přírodě dochází. Hlavním důvodem pro něj byl objev vosičky, která klade svá vajíčka do těl jiných druhů hmyzu, přičemž housenky potom zevnitř požírají hostitele zaživa. Přijměme na chvíli předpoklad, že svět byl skutečně stvořen bohem. V tom případě by bylo nesprávné představovat si ho jako vousatého sympaťáka obklopeného andělskými kůry, ale jako sadistického fracka, který trhá mouchám křídla a pomocí lupy vypaluje mraveniště. Pokud by skutečně existoval, neměl by být milován a uctíván, ale spíš pohrdán a nenáviděn (podobně viz zde). Je dost dobře možné pociťovat odpor k fiktivním postavám světové literatury, čehož může být příkladem Jago, Cthulhu, Quilty nebo Joker; podivné by naopak bylo chovat k nim jakékoli sympatie. Věřící působí dojmem nemohoucích obětí, které se ze strachu koří odpudivému idolu. Jako ateistu mě pranic netrápí jeho neexistence, naopak jsem šťastný, že nejsme vydáni na milost a nemilost tak šílené a nenávistné bytosti.
K tomu je třeba říci, že označovat dění v přírodě za kruté, je možné jen s notnou dávkou antropocentrického myšlení, které by člověk od chladně uvažujícího darwinisty ani nečekal. Pokud jde o krutost mezi lidmi, je dílem jejich svobodné vůle, kterou Bůh respektuje. Pokud jde o důkaz Boží neexistence ze zla, vyjádřil jsem se k této skutečnosti již několikrát. V odkazu Filip uvádí rozlišení dvou typů zla, které na světě můžeme rozlišit:
  • a) - "the awful things people do, such as murder",
  • b) "the awful things that just happen, such as earthquakes."
Toto rozdělení odpovídá tradičního dělení zla na
  • mravní
  • fyzické.
Je třeba říci, že zlo fyzické je jednak způsobeno nedokonalostí stvoření (ne že by se Bohu nepovedlo, ale není dokonalé jako on), jednak může být následkem zla mravního (trestem). Možnost mravního zla vyplývá z svobodné vůle tvorů.

Aby byl důkaz Boží neexistence ze zla platný, musel by spolehlivě prokázat, že zlo stvoření přesahuje dobro, které se s ním pojí. K tomu žádné příklady údajného i skutečného zla na světě nestačí. Filip Tvrdý prokázal notnou dávku emočního "myšlení", které rozhodně není filosofickou ctností.

5 komentářů:

  1. LOL, vynikajúci blog. Už som ani nedúfal, že na takéto memetické fosílie možno v 21. storočí naraziť - budem vás citovať!

    S tým záverom, že ak boh stvoril tento svet tak je to totálna fušerina rozhodne súhlasim - len musíme dúfať, že pri posmrtných vstupných pohovoroch je dôslednejší, inak budeme musieť stráviť večnosť s Richardom Dawkinsom alebo Filipom Tvrdým v nebi, alebo ešte horšie v pekle :D

    OdpovědětVymazat
  2. Víte, není žádná evoluce. Ani v přírodě, ani v myšlení. Myšlení se nedělí na staré a moderní, ale na pravdivé a mylné.
    Citujte si dle libosti.

    OdpovědětVymazat
  3. K tvrzení: "Aby byl důkaz Boží neexistence ze zla platný, musel by spolehlivě prokázat, že zlo stvoření přesahuje dobro, které se s ním pojí. K tomu žádné příklady údajného i skutečného zla na světě nestačí."
    1) Nemyslím, že by zde šlo o důkaz Boží neexistence a ni to tak jistě nebylo myšleno. Je to zjevně myšleno jako polemika s tvrzením o dokonalé dobrotě Boha v souvislosti s některými vlastnosmi přírody, jíž stvořil.
    2) Paklže svým tvrzením uznáváte, že v přírodě existuje zlo, ale polemizujete v tom smyslu, že není dokázáno, že dobro nepřevažuje, pak vlastně sám uznáváte, že Stvořitel není všemohoucí, protože stvořil svět nikoli dobrý, ale jen takový, v němž dobro převažuje.
    3) Mně osobně to připadá jako pitomost. Příroda je z morálního hlediska hodnotově neutrální, Bůh osobně nevymýšlel ani elegentní motýly, ani zlotřilé vosičky či houby měnící mravence v zombie, nechápu, proč by to měl dělat. Není osatatně z hlediska Boha ekonomičtější nastavit přírodní zákony a nechat svět, ať se o sebe postará (tedy pokud by nechtěl vytvořit svět, který by se přírodními zákony neřídil, což zjevně není náš případ)?
    4) Nedokonalost stvoření: Proč by nekonečně dokonalý Bůh tvořil něco nedokonalého? Není to divné? Trošku zvrácené? Něco ve smyslu "Už mě ta vlastní dokonalost nudí, nemám se s čím srovnávat... Ha! stvořím svět, aby lépe vyniklo, jak jsem dokonalej!"
    Když už filosofuejme, tohle fakt chce vysvětlit.
    Po pravdě řečeno tohle řešili už skoro před dvěma tisíciletími gnostikové a postulovali Demiurga.

    Závěrem chci podotknout, že filosofovat o Bohu a tvářit se, že o Něm něco víme, mi připadá fakt dost chucpe.

    OdpovědětVymazat
  4. Snad se nebude autor blogu zlobit, pokud na Kojotovy námitky reaguji první -

    1. Bůh jako Stvořitel "trpí" jistými ze stvoření logicky vyvoditelnými atributy - např. dokonalou inteligencí, dokonalou mocí a věčností. Už jen tyto atributy sugerují dokonalost(není nic, co by bylo přidáno, nic, co by bylo odebráno), ačkoliv ne v morálním slova smyslu. Dokonalost v morálním a etickém slova smyslu dovršuje až křesťanská spiritualita v druhé osobě Trojce projevem božské lásky.
    Argument míří na oba predikáty:
    - na dokonalost, protože dokonalý Bůh by netvořil svět, který by byl horší než jaký by mohl být (např. by místo tohoto nehostinného světa stvořil svět, kde by hvězdy obíhaly pouze planety vhodné pro život),
    - na morální dobrotu, protože dobrý Bůh by nedopustil přímé zlo dopadající na hlavy nevinných lidí (zvířat, rostlin, kamenů…), jelikož je miluje.

    Argument tedy přímo napadá zásadní atributy Boha z pohledu přirozené teologie i teologie zjevení. Obě části argumentu mohou být napadeny protiarugenty, např.
    - lepší svět než tento nemá smysl uvažovat, protože existuje nekonečné množství lepších, ale i horších světů než je tento,
    - jak již psal Jiří Stodola, na přírodní dění se morální soudy nevztahují; láska k člověku byla Bohem dovršena darem svobodné vůle; zlo je mzda za hřích.

    2. Autor vyvrací argument "dokonalý a dobrý Bůh by nestvořil zlo". Pokud Bůh stvořil svět a ten je dobrý (masa dobra převyšuje masu zla), nestvořil zlo. Ergo, Bůh je dokonalý a dobrý. Takový přístup má své slabiny, ale pokud neuvažujeme zlo jako jsoucno s vlastním bytím, nýbrž jako privaci dobra, je postačující.

    3. Bůh ví vše, tedy při stvoření přímo zamýšlel veškerý jeho obsah v prostoru i času.

    4. "Proč by nekonečně dokonalý Bůh tvořil něco nedokonalého?" ve skutečnosti znamená "Proč Bůh nestvořil sám sebe?". Bůh již zplodil svého Syna, který je stejně dokonalý jako On. Akt stvoření se vztahuje na věci jiné než je Bůh sám.

    Břídilská gnostická teologie odkládá problém jen na další úroveň, popř. selhává v korektní definici Boha.

    O Bohu víme ze dvou zdrojů, ze kterých se nám svobodně zjevuje:
    ze stvoření,
    ze zjevení.

    OdpovědětVymazat
  5. @Kojot.
    Ad 1) Filip to neformuluje jako důkaz, ale skutečně existovaly pokusy neexistenci Boha ze zla na světě vyvodit. Rekonstruoval jsem si tento důkaz zde: http://stodola.blog.idnes.cz/c/95519/Buh-a-zlo.html a pak jsem napadl první premisu.
    Ad 2) Nikoliv. Všemohoucnost se vztahuje na věci možné. Jako Bůh nemůže stvořit takový kámen, který by sám neuzvedl, nemůže stvořit nejlepší možný svět právě proto, že může stvořit nekonečně mnoho světů lepších než svět aktuální, takže žádný aktuální svět nemůže být nejlepší možný. Podobně nemůže stvořit něco, co je absolutně dokonalé, protože nemůže stvořit sám sebe.
    Ad 3) Jde o to, co nazveme zlem. Jestli zlem nazveme jen zlo v morálním smyslu, pak je příroda hodnotově neutrální, pokud zlem nazveme jakoukoliv nedokonalost (třeba smrtelnost živočichů), pak se zlo vyskytuje i v přírodě (je to tzv. zlo fyzické).
    Ad 4) Protože nemůže jinak. Může stvořit nebo nestvořit, ale pokud se rozhodne stvořit, pak musí stvořit něco, co je méně dokonalé než on.

    Děkuji Bohumilovi za výborný komentář.

    OdpovědětVymazat