- pomni, že korelace neznamená kauzální vztah! (Děkuji! Souhlasím. Nechť si toto vědecké přikázání vezmou k srdci všichni materialisté, kteří dokazují hmotnost myšlení tím, že poukazují na změny kognitivních funkcí při změnách v mozku!)
- pomni, že já, Náhoda, jsem tvůj bůh. Řiď se proto pravděpodobností! (Dovolím si nesouhlasit, náhoda není ani bůh, dokonce ve skutečnosti není vůbec.)
- pomni, že nemáš věřit, čemu chceš! (Jsem poněkud zmaten, mám tedy věřit tomu, čemu nechci a nikoliv tomu, čemu z dobrých důvodů chci?)
- pomni, abys nebyl vědecky negramotný! (Děkuji! Souhlasím. Nechť si toto ponaučení vezmou k srdci ti, kdo si myslí, že filosofie není věda, a myslí si to na základě filosofické úvahy, jakož i ti, kteří filosofickou koncepci evoluce považují za vědeckou, přestože si myslí, že filosofie není věda.)
středa 30. března 2011
Žiji vědecky? Částečně...
Výborný vědecký skeptik Roman Polach přináší na svém blogu návod na život v souladu s vědeckým světovým názorem. Vědecký světový názor obsahuje čtyři přikázání:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
"Věříme jenom tomu, čemu chceme" ...Když si člověk přeje, aby něco bylo pravda, tak má tendenci dojít k přesvědčení, že je to pravda. Podle mě je to celkem srozumitelné
OdpovědětVymazatNevím jak jste došel k této formě normativní interpretace: nemáš věřit, čemu chceš Ta je víceznačná a dá snadno zpochybnit..
Já jsem to dal do jiné perspektivy. Chci něčemu věřit, protože je to pravda, něčemu jinému nechci věřit, protože to není pravda. Ergo: nemohu věřit tomu, čemu nechci.
OdpovědětVymazatSamozřejmě tento příspěvek je spíše taková legrácka, než seriózní polemika.
Pane Stodolo, jsem konsternován: prosím Vás pěkně, jak jste přišel na tak nehoráznou pitomost, že evoluční teorie je filosofická koncepce? Pokud by se Vám to nechtělo rozvádět, nabídl bych jednodušší otázku: máte alespoň nějakou, sebemenší představu o tom, na jakých principech evoluční teorie stojí, či jak k ní lidé jako Wallace a Darwin dospěli?
OdpovědětVymazat"Pane Stodolo, jsem konsternován: prosím Vás pěkně, jak jste přišel na tak nehoráznou pitomost, že evoluční teorie je filosofická koncepce?"
OdpovědětVymazatZpochybňuji Vaši víru? Upřímně, to je přesně to, co chci. Evoluční teorie je filosofická proto, že 1. předpokládá dynamický monismus (pokud by předpokládala pluralismus, pak by nemohla připustit přechod druhu v jiný druh), 2. je vysoce spekulativní - neempirická, vysvětluje podobnot časovou kauzální závislostí, přechod druhu v druh pozorován nebyl, 3. ptá se po prvních příčinách existence druhů - což je otázka filosofická.
"máte alespoň nějakou, sebemenší představu o tom, na jakých principech evoluční teorie stojí, či jak k ní lidé jako Wallace a Darwin dospěli?"
To víte, že mám.
Jsem profesí filosof, ale přesto bych požádal o vysvětlení: co je to ten váš (Fuchsův) "dynamický monismus"?
OdpovědětVymazatA říci, že evoluční teorie je "neemprická" může jedině někdo, kdo prostě nemá představu, o jak nezměrné množství do sebe zapadajících dokladů (od fosilií po molekulární genetiku) se evol. teorie opírá. Vy patříme k tomuto typu lidí, opět s panem Fuchsem, jehož slova o tom, že "člověk se vyvinul z opice" tu souhlasně vystavujete - prosím, nahlédněte alespoň třeba na wikipedii a podívejte se, jak se to má s opicí, člověkem a jejich společným předkem dle evoluční teorie. Ušetříte si zbytečnou ostudu.
Vím, že jste profesí filosof. Já jím nejsem, ale filosofii (zejména ontologii a epistemologii) ke své práci potřebuji, protože se zabývám teorií informační vědy, přenosem informace a organizací pozání.
OdpovědětVymazatDynamický monismus je pozice, která předpokládá, že univerzum je jediné jsoucno - substance, v jehož rámci probíhají změny, které jsou chápány jako akcidentální - jejich nositelem je právě ono jediné jsoucno. Dynamickým monistou byl Hegel nebo Haeckel. Statický monismus naproti tomu předpokládá, že existuje jediné jsoucno, v němž neprobíhá žádná změna (Parmenides).
Právě dynamický monismus umožňuje považovat druhy za určité epistemologické pomůcky - označení pro určité stavy univerza, které je však stále v pohybu a není na něm nic stálé (Hérakleitos). Naproti tomu metafyzický pluralismus chápe univerzum jako určitý souhrn (agregát) samostatných, svébytných jsoucen - substancí. V rámci takového metafyzického názoru je však nemyslitelné, aby druh přešel v jiný druh. A kupodivu (nemám paměť na jména) někteří teoretici evoluce poukazují na to, že druhy se vyskytují náhle a plně zformované.
Jinak - pokud jde o Vaše důkazy. Předně tvrzení "člověk se vyvinul z opice" je prostě stručný a trochu pejorativně laděný popis evoluční teorie. Já sám vím, že evoluční biologové spíše říkají, že člověk a primáti měli společné předky, nakonec všechny druhy mají společného předka - nějaký jednobuněčný organismus. Problém je, že ony důkazy, které uvádíte, lze interpretovat v intencích evoluční teorie i v jiných intencích. Jsou to prostě určitá fakta, která lze v rámci různých paradigmat vysvětlovat různým způsobem. Přímý empirický důkaz makroevoluce ale chybí.
Shodou okolností jsem dnes citova M. Gietricha, který jako genetik říká, že právě molekulární genetika vůbec žádné důkazy pro evoluční teorii neposkytuje, což je podivuhodné právě proto, že molekulární genetika měla nahradit v dokazování evoluce paleontologii, která při tom selhala.
Jinak nepovažujte za naprostého diletanta někoho jen proto, že pochybuje o tom, co dnes všichni považují za samozřejmé. Sám jsem kdysi na evoluci věřil a vůbec to nebránilo mé náboženské víře. Pro komplexní uchopení problematiky přenosu informace jsem se zabýval teorií nerovnovážných systémů (Prigogine), kybernetikou (Wiener), evoluční teorií (DNA jako informace), etologií (Lorenz - vztah mezi geneticky daným a naučeným chováním), Wilson (sociální chování jako pevně geneticky kódované) i tzv. informační fyzikou (Stonier - informace jako základní princip univerza). Narazil jsem na Gouldovu (myslím, že je to on) skokovou evoluční teorii i na pojetí tzv. zamrzlé evoluce. Ve své diplomové práci jsem v závislosti na evoluční teorii interpretoval vývoj kultury jako shromažňování, komunikaci a zpředmětnňování informace.
OdpovědětVymazatA k tomu dodávám:
OdpovědětVymazat"Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské." (1 Kor, 11, 13)
Na jednoho polského vědce, který navíc svůj objev publikoval v podezřelém plátku "Creation", naleznete stovky badatelů po celém světě, kteří vám relevanci molekulární genetiky pro porozumění evolučním procesům vysvětlí. Tím končím svůj vstup do diskuse a přeji pěkný den.
OdpovědětVymazatI já Vám přeji pěkný den a dodávám, že plátek se jménem "Creation" je mi méně podezřelý než plátek nazvaný "Pro-fil".
OdpovědětVymazatPřipomínám jen, že jsme odběhli od tématu. Šlo o to, jestli je teorie evoluce filosofická či nikoliv. Důkazy či nedůkazy pro ni v rámci speciálních věd na její podstatě nic nemění.
I kdybych ji uznal za platnou, považoval bych ji za filosofickou, podobně jako je třeba za filosofické uznat aristotelské paradigma, ke kterému se hlásí někteří kybernetici a informatici, biologové či sociologové.