čtvrtek 3. března 2011

Dobro a zlo

Na webu i-Ateismus.cz se vydavatel pustil do náročné problematiky vztahu dobra a zla a Boží existence. Začíná metodologickou úvahou. Podle něj věřící říkají, že náboženství odpovídá na otázku "proč" a věda na otázku "jak". Je nepochybně pravda, že toto někteří věřící tvrdí. Autor ateista poznamenává, že nechápe podstatu takovéto argumentace. Poznamenává, že i věda může odpovídat na otázku proč.

Nikdy jsem tuto myšlenku nepochopil. Věda samozřejmě v mnoha případech umí odpovídat na otázku “proč” (Proč se drát, kterým prochází proud, zahřívá? Proč padá kámen směrem k zemi? Proč se vržené těleso pohybuje po balistické křivce?) a v případech, kdy to neumí, je odpověď, kterou nabízí náboženství, stále stejná, k uzoufání neinspirativní, nudná a nic neříkající. Zní: “To Bůh…”
V tomto smyslu však otázka "proč" není věřícími chápána a v tomto smyslu skutečně věda na otázku "proč" odpovídá. Autor totiž chápe otázku "proč" jako otázku po účinné příčině nějakého jevu. Účinná příčina je něco, co uvádí něco jiného do pohybu (nejen ve smyslu místího pohybu). Tradiční filosofie však kauzální vysvětlení pomocí účinné příčiny nazývá vědou "quia" (protože) - je konstatován účinek a hledá se příčina: Kámen padá k zemi (účinek), protože na něj působí gravitační síla (příčina). Metodologicky splývá tento druh vědy s vědou induktivní. Tradiční filosofie zná ještě vědu "propter quid" (proč), která usuzuje z poznané esence nějaké věci na její nutné vlastnosti: Jelikož je člověk tvor rozumný (esence), má svobodnou vůli (nutná vlastnost). Metodologicky splývá tento druh vědy s vědou deduktivní.

Když však věřící mají na mysli otázku "proč" neptají se ani po účinné příčině jevu, ani nehodlají dedukovat z esence předmětu jeho nutné vlastnosti, ale míní tím s největší pravděpodobností otázku po příčině účelové. Příčina účelová je jednoduše řečeno cíl. Je to něco, k čemu je třeba dospět a čemu je podřízena činnost: Člověk se musí chovat mravně, aby byl spasen (účelová příčina).

Věda v dnešním slova smyslu, věda empirická na takto položenou otázku proč neodpovídá - omezuje se na kauzální vysvětlení pomocí příčiny účinné. Ovšem věda chápaná v tradičních aristotelských intencích i na tuto otázku odpovídá: Živočichové mají oči, aby viděli (účelová příčina).

V dalších řádcích se autor věnuje vztahu dobra a zla a Boží existence. K tomu se vyjadřovat nehodlám, učinil jsem tak již zde. Jen poznamenávám, že křesťanství chápe zlo jako privaci dobra. Rozlišuje zlo fyzické a zlo mravní (hřích). V žádném případě netvrdí, že veškeré zlo je následek prvotního hříchu. Zlo fyzické jakožto určitá nedokonalost je dokonce nutným průvodním jevem stvořených věcí (nejsou dokonalé jako Bůh a Bůh je tak musel stvořit, protože nemohl stvořit něco naprosto dokonalého - tedy sám sebe). Zlo mravní je dáno svobodou tvorů. Je následkem odklonění se tvorů od nejvyššího dobra (Boha) k dobru nižšího (světu). I prvotní hřích je skutek patřící do této kategorie. I kdyby k němu nedošlo, existovalo by na světě i zlo fyzické (i když menší míře) i mravní (lidé mi mohli hřešit, ale činili by tak v mnohem menší míře). Zlo je tedy jakýsi průvodní jev stvoření. Je ospravedlnitelné tím, že dobro stvoření převyšuje zlo, které se s ním pojí. Věřící lidé věří, že tomu tak skutečně je a že všechny Boží záměry se nakonec vyjeví a každá slza bude setřena. Někdo může být přesvědčen, že tomu tak není, ale to je založeno jen a jen na jeho víře.

P. S. Argumentace na blogu i-Ateismus.cz není zcela konsistentní a někdy prokazuje značnou nepoučenost.

A proč Bůh způsobuje, nebo nezabrání tomu, aby se se železnou pravidelností 1400 dětí z každého milionu nerodilo takto postižených? Pykají snad ty děti a jejich rodiče za neexistující Prvotní hřích neexistujícího Adama a Evy? Nebo pykají za hříchy jiných lidí? A nad tím vším bdí neskonale milující, Dobrý a také Spravedlivý (!) Bůh??
Je skutečně málo pravděpodobné, že by mohly existovat následky neexistujícího prvotního hříchu. Problém je, že Bůh sám stvrzuje, že k tomuto hříchu došlo a jeho následky jsou zcela reálné.

Zcela analogická situace nastává při každé jiné přírodní katastrofě. Loni, v roce 2010, zahynulo na Haiti v důsledku katastrofálního zemětřesení přes sto tisíc lidí. Drastické záběry jsme jistě v televizi viděli všichni mnohokrát. Je i toto důsledek hříšného života lidí? Je to snad boží trest?! Pokud ano – pak proč trestal Bůh zrovna Haiti, vždyť tam je přes 96% obyvatel křesťanů! Proč nepotrestal třeba ateistické Čechy?
Možná by nemělo zapadnout, že většina z "křesťanů" na Haiti praktikovala voodoo, tedy se přímo prohřešovala proti prvnímu přikázání desatera. Je docela odvážné říct, že Bůh "ateistické" Čechy netrestá.

1 komentář:

  1. "Bůh je tak musel stvořit, protože nemohl stvořit něco naprosto dokonalého - tedy sám sebe"

    Bol by snad pre Boha problem napriklad stvorit Zem tak, aby nedochadzalo k zemetraseniam, tsunami, alebo dopadom asteroidov? Alebo, bol by problem zariadit stabilnejsie pocasie? Alebo lepsie vyuzitie energie z hviezd (hrozne plytvanie energiou). Myslim, ze nic z toho by neznamenalo, ze Boh stvoril sam seba. Proste by bol na svete mensi bordel a menej utrpenia.

    "Je skutečně málo pravděpodobné, že by mohly existovat následky neexistujícího prvotního hříchu. Problém je, že Bůh sám stvrzuje, že k tomuto hříchu došlo a jeho následky jsou zcela reálné."

    Jak to Buh stvrzuje? Mate na mysli biblicke zdroje?

    OdpovědětVymazat