čtvrtek 31. března 2011

Óda na náhodu a složitý Bůh

Když mě před nedávnem náhoda či Boží prozřetelnost přivedla k tomu, abych se trochu začal zabývat ateistickými blogy a stránkami, neznal jsem odpověď na otázku, proč ateisté nepřijímají evidentní skutečnosti a trvají na zřejmých nesmyslech. Nyní si myslím, že jsem této záhadě přišel na kloub. V pozadí celého ateistického podniku stojí špatná ontologie (materialismus) a špatná noetika (pozitivismus). Jiří Fuchs to ostatně tvrdí již řadu let, chápal jsem jeho argumenty, ale přece jen jsem si říkal, že za tím vším bude přece jen něco víc. Vypadá to, že není.

Kromě materialistického a pozitivistického světonázoru prokazují ateisté, kteří se tváří jako kritičtí a skeptičntí myslitelé, podivuhodně odolnou závislost na autoritách. Současnou hlavní autoritou ateistů je evoluční biolog Richard Dawkins, který jakkoliv mu nelze upřít zásluhy pro rozvoj evoluční teorie, ve filosofických otázkách se projevuje jako naprostý diletant. Můžeme tedy sestrojit následující vzorec: špatná filosofie + závislost na špatném filosofovi = bojovný český ateista.

Když jsem sbíral odkazy na ateistické stránky objevil jsem na webu Holbachia článek Richarda Dawkinse Nepravděpodobnost Boha. Článek jednak potvrzuje myšlenku, kterou jsem vyslovil, že ateisté nahrazují Boha náhodou, jednak ukazuje, že Dawkins nemá o filosofickém problému Boží existence ani páru. O náhodě Dawkins píše:

Můžeme bezpečně usuzovat, že živá těla jsou miliardkrát komplikovanější - ze statistického hlediska příliš nepravděpodobná - aby vznikla pouhopouhou náhodou. Jak ale tedy vznikla? Odpověď zní, že náhoda vstupuje do tohoto příběhu, ale ne jako jeden, monolitický akt náhody. Místo toho se vyskytovala celá řada malých náhodných kroků, každý z nich dost malý na to, aby byl věrohodným výsledkem působení svého předchůdce, jeden po druhém v pořadí za sebou. Tyto malé kroky náhody jsou zapříčiněny genetickými mutacemi, náhodnými změnami - vlastně chybami - v genetickém materiálu. Dávají povstat změnám v existující tělesné stavbě. Většina těchto změn je škodlivá a vede ke smrti. Menšina z nich se však projeví jako malá zlepšení, vedoucí ke zvýšené šanci na přežití a reprodukci. Tímto procesem přirozeného výběru, se ony náhodné změny, které se ukážou být prospěšnými, nakonec rozšíří po celém živočišném druhu a stanou se standardem. Scéna je nyní připravena pro další malou změnu v evolučním procesu. Po, řekněme, tisíci těchto malých změn v řadě, kdy každá změna poskytuje základ pro následující, se koncový výsledek stal procesem akumulace příliš složitým, aby k němu došlo v jediném aktu náhody. (Dawkins, R. Nepravděpodobnost Boha)
Nejsem sice biolog, ale za zmínku jistě stojí tvrzení polského genetika M. Giertycha o tom, že v populační genetice žádné pozitivní mutace nebyly empiricky pozorovány.

Dovolte mi začít od vysvětlení, proč se podílím v polemice o teorii evoluce. O teorii evoluce jsem se dozvěděl na střední škole, tedy v době, kdy hlavní důkazy vývojové teorie byly předkládány z paleontologie. Evoluční teorii jsem nikdy nepotřeboval pro jakékoliv vysvětlení při mém studiu lesnictví, když jsem pracoval na získání doktorátu ve fyziologii dřevin nebo při mé habilitaci z genetiky dřevin. Mou hlavní specializací se stala populační genetika lesních stromů, což je vědecká oblast, ve které jsem dosáhl významné pozice, a to jak doma, tak i v zahraničí. O paleontologii jsem nevěděl nic. Věřil jsem tomu, že pokud paleontologové tvrdí, že mají důkazy pro evoluci, potom musí jít o vědecké poznatky. Je totiž pravidlem, že vědci si věří navzájem. Věřil jsem tedy v evoluci, tak jako všichni ostatní lidé kolem. Náboženské otázky v mém uvažování nehrály žádnou roli. Bůh mohl stvořit svět okamžitě, ale právě tak jej mohl stvořit postupně prostřednictvím evoluce. Je úkolem vědce, aby hledal pravdu.

Od svých dětí, poté co začaly chodit do školy, jsem se dozvěděl, že hlavní důkazy evoluční teorie nadále nepochází z oboru paleontologie, ale především z populační genetiky. Přestože jsem učil studenty biologie na Univerzitě Mikoláše Koperníka populační genetiku, neměl jsem tušení, že má úzká specializace poskytuje důkazy o evoluci. Začal jsem se tímto tématem hlouběji zabývat.

To, co jsem objevil ve školních učebnicích dětí, mne ohromilo. Bylo tam uvedeno, že hlavním důkazem pro evoluci je příklad jisté můry ( Biston betularia), která sedí na kůře břízových stromů a je za běžných podmínek bělavá, v době, kdy je v průmyslových oblastech březová kůra pokryta sazemi, můra se stává černou. V tomto případě se prý jedná o příklad vytváření ras (= mikroevoluce), nepatrný krok v evoluci! Ptáci jsou selektivním faktorem při výběru, neboť se živí především můrami, které lépe vidí, tedy bílé na černé kůře a černé na bílé kůře. Přesně tak, jak tvrdil Darwin! Přirozený výběr spěje k evoluci.

Problém však spočívá v tom, že od doby, kdy žil Darwin, víme již o vytváření variability mnohem více. Darwin sledoval variabilitu a stabilizaci této variability v rámci jednoho druhu. Zjistil, že pěnkavy na různých izolovaných ostrovech se liší tvarem zobáku. To jej vedlo k vytvoření postulátu evoluce jako mechanizmu vytváření rozdílů v populaci. V přírodě nalezneme variabilitu, která vzniká rekombinací genových zdrojů (alel) v procesu pohlavního rozmnožování, zejména během redukčního dělení (meiózy), která vede k tvorbě gamety. V tomto procesu jsou vlastnosti zděděné po matce a po otci smíšeny tak, že všechny výsledné reprodukční buňky (buňky vajíčka, spermie, pylová zrnka), jsou geneticky odlišná.
Z pozorování tvorby plemen a odrůd v přírodě a stejně tak ze šlechtitelské praxe je známo, že rasy vznikají důsledkem izolace, selekce a genetického driftu. Bez izolace k tomu nedojde. Pokud máme plemenného psa a na chvíli ho zapomeneme izolovat, následně dojde k narození kříženců, voříšků, nebo řečeno odborněji, vyšlechtěná rasa se vrátí k neselektované genové výbavě. Selekce je proces, který eliminuje méně adaptabilní organizmy (bílá můra přisednutá na černé kůře působí jako skvrna a stává se potravou ptáků), nebo se usuzuje o nevhodnosti pro chovatele nebo pěstitele. Genetický drift vede ke ztrátě některých genů, které se objevují v malých populacích – u izolovaných nebo selektovaných ras jsou obvykle v malém počtu. Tento proces je podobný případným ztrátám počtu příjmení v malých izolovaných společenstvích; pokud nemá někdo žádné syny, jeho příjmení mizí.
Ale dnes víme, že ani izolace, ani selekce, ani genetický drift nepředstavuje navýšení genetické výbavy. Naopak – představuje její snížení. Vytváření plemen a odrůd je proces opačný evoluci. Tento jev vede ke snížení genového vybavení. Učit děti, že je to příklad malých kroků evoluce, je nepřijatelný, zavádějící.
Je samozřejmé, že když průmysl přestane emitovat saze, že se barva březové kůry i barva můry vrací k původní bílé barvě. Žádný nový druh se nevytvořil. Nedošlo k žádné izolaci od populací dřívějších, které nebyly ovlivněny průmyslem, neboť populace genů v přírodě pro bílé i černé můry je stále stejná. Změnilo se pouze selekční kritérium. Černé můry sedící na bílé kůře břízy se staly skvrnou a tím snadnější kořistí ptáků. To samé se stalo při šlechtění. Pro lepší konzumaci jsou vhodnější rajčata s tenkou slupkou. Ale současně potřebujeme z důvodu mechanické sklizně, při kterém může dojít k poškození, rajčata s houževnatou slupkou. Takže můžeme rozlišit různé odrůdy rajčat pro přímou spotřebu, které sbíráme ručně a jiné odrůdy pro průmyslové zpracování (šťávy, pasty, kečupy, polévka), které sbíráme mechanicky, a tyto dvě odrůdy chráníme před meziodrůdovým křížením.
Naskýtá se otázka: odkud tedy pochází nová genetická informace? Potřebujeme vědět, jak může mechanizmus přírodního výběru způsobit vytvoření něčeho, co dosud neexistuje – jako nový orgán, novou funkci nebo novou bariéru pro pohlavní rozmnožování. Školní učebnice se v tomto směru zmiňují o pozitivní mutaci. Problémem však je, že v současnosti neznáme žádnou pozitivní mutaci, kterou bychom mohli uvést jako příklad. Známe samozřejmě mnoho negativních nebo neutrálních mutací. Ve skutečnosti se mutací obáváme. Chráníme se proti paprskům-X, proti radioaktivitě, proti látkám uvolňujícím se z azbestu a jiným mutagenům. Dokonce, i když dojde k pozitivní mutaci, ztrácí se tato v množství negativních, takže ji nelze rozpoznat.
Před nějakým časem se očekávalo, že získáme nové užitečné varianty mutagenezí. Osobně jsem navštívil tři výzkumné ústavy v oboru lesnictví (v USA, ve Švédsku a v České republice), kde byly s pomocí kobaltové bomby činěny pokusy pro urychlení evoluce k získání nových vhodných forem. Tyto výzkumy však k požadovanému cíli nevedly. Již dávno byla tato linie pokusů opuštěna. Totéž se stalo v různých oblastech výzkumu šlechtění rostlin v zemědělství. Nikde ve světě nebylo v této oblasti dosaženo pozitivních výsledků. Tu a tam bylo dosaženo nějakých komerčních úspěchů (trpasličí formy, rostliny bez některých pigmentů, pomeranče bez semen atd.), ale v těchto případech se nejedná o vznik nových genů, nýbrž o příklady genové destrukce. Nic z právě uvedeného nepředstavuje přínos pro mutované organizmy.

Dnes se často prohlašuje, že organizmy odolné vůči antibiotikům, herbicidům atd., jsou důkazem pro pozitivní mutace. Ale tak tomu není. Zaprvé, většina běžných forem se vyvíjí jako výsledek rekombinace uvnitř existující genetické variability. Zadruhé, toto přizpůsobení, a to i tehdy, je-li způsobeno mutací, musí být považováno jako druh obrany pro existující funkčnost, a ne jako vývoj nových forem. Tedy patří k opravným mechanizmům, jež známe v přírodě při hojení ran, regenerace ztracené části těla, při odstraňování nemocných buněk nebo jednotlivců v populaci, pro získání imunity vůči agresivním bílkovinám (např. při očkování), nápravy genetických chyb atd. Herbicidy (kap. „Role informace v biologii“, viz níže) jsou vyráběny tak, aby se dokázaly přichytit ke specifické vitální bílkovině daného plevele, aby tak bílkovinu znehybnily a tímto mechanizmem plevel zničily. Mutace, které způsobují variace v dosud funkčních bílkovinách (neutrální mutace), ale bez schopnosti vytváření vazeb na herbicid, mají ve skutečnosti vliv na ochranu funkčnosti proteinu a potřeby organizmu. Nedochází k vytváření nové funkce.

Informace v přírodě jsou obsaženy v DNA. Jsou mobilizovány k životním procesům systému DNA/RNA/protein a přenášeny z generace na generaci, které mohou být zničeny náhodnými změnami (mutacemi). Z tohoto hlediska nedochází k obohacení systému. Je to, jako když počítačový program kopíruje z pevného disku na jiný disk. Může se omylem zničit, ale nedochází tím k samovolnému zdokonalení. Náhodné změny mohou být zdraví škodlivé nebo neutrální. Pozitivní nejsou nikdy. Populační genetika neposkytuje důkazy o evoluci. (Giertych, M. Vyučování evoluce v evropských školách I)
Takže to vypadá, že Richard Dawkins pracuje s hypotézou, kterou nemá nijak empiricky ověřenou. Chce nahradit Pána Boha náhodou, ale náhoda tuto roli odmítá přijmout. Naprosto fascinující však je, co z této své koncepce vyvozuje. Článek Nepravděpodobnost Boha končí těmito slovy:
Detaily rané fáze vesmíru náležejí do sféry fyziky, zatímco já jsem biolog, jenž se zabývá spíše pozdějšími fázemi evoluce komplexity. Pro mě je důležitá myšlenka, že i když fyzik potřebuje postulovat neredukovatelné minimum, které muselo být přítomno na počátku, aby vesmír vůbec začal, toto neredukovatelné minimum je jistě krajně jednoduché. Z definice jsou vysvětlení, která stavějí, na jednoduchých premisách přesvědčivější a uspokojivější než vysvětlení která musejí postulovat složité a statisticky nepravděpodobné začátky. A nemůžete mít nic složitějšího, než nějakého Boha všemohoucího! (Dawkins, R. Nepravděpodobnost Boha)
Zajímal se Richard Dawkins někdy o filosofické pojetí Boha? Pokud ano, věděl by, že už Aristoteles postuluje Boha jako jsoucno naprosto jednoduché, nesložené.

Z toho tedy, co bylo řečeno, je zřejmo, že je věčné a nehybné jsoucno, jež je od smyslové oblasti odloučeno.

Ukázali jsme však také, že toto jsoucno nemůže mít velikost, nýbrž je nedílné a nedělitelné. Neboť působí nehybně po neomezený čas, nic omezeného však nemá neomezenou sílu. Ježto pak každá velikost je buď neomezená nebo omezená, z uvedeného důvodu nemůže mít velikost omezenou, a neomezenou proto ne, poněvadž vůbec nemůže být žádná neomezená velikost. (Aristoteles, Met. 1073a)
Velikost - kvantita je však podmínka pro to, aby mohlo být něco složeno z fyzických částí, a být tedy systémem s určitou mírou složitosti. Bůh však takový není. Křesťanští teologové a filosofové mu připisují naprostou jednoduchost jako jeden z jeho atributů. Bůh je podle nich nesložený nejen z fyzických částí, ale také z metafyzických principů (jeho esence je totožná s jeho existencí). Sv. Tomáš Akvinský píše:

Odpovídám: Musí se říci, že mnohonásobně jest zřejmé, že Bůh jest naprosto jednoduchý. A to nejprve ze svrchu řečeného. Neboť ježto v Bohu není složení, ani ličných částí, protože není tělo, ani složení tvaru a hmoty, ani v něm není jiné přirozenost a svébytí, ani přirozenost a bytí, ani v něm není složení rodu a odlišnosti, ani podmětu a případku, je zřejmé, že Bůh není žádným způsobem složený, nýbrž naprosto jednoduchý. Za druhé proto, že každé složené jest pozdější svých složek a na nich závislé. Ale Bůh je první jsoucno, jak bylo svrchu ukázáno. Za třetí, protože každé složené má příčinu; neboť co jest o sobě různé, nesloučí se v jedno, leč skrze nějakou příčinu, je sjednocující. Avšak Bůh nemá příčiny, jak bylo svrchu ukázáno, jsa první příčina účinná. Za čtvrté proto, že v každém složeném musí býti možnost a uskutečnění, čehož v Bohu není; neboť buď z částí jedna jest uskutečněním druhé nebo aspoň všechny části jsou jako v možnosti vůči celku. Za páté, poněvadž každé složené jest něco, co se neshoduje s některou svou částí. A to u celků nepodobných částí jest zřejmé, neboť žádná část člověka není člověk, aniž některá část nohy jest noha. U celků pak podobných částí, ačkoli se říká o celku něco, co se říká o části, jako část vzduchu je vzduch a vody voda, přece se něco praví o celku, co se nehodí na žádnou část; je-li totiž celá voda dvouloketní, není i každá její část. Tak tedy v každém složeném jest něco, co není ono. Avšak ačkoli by se to mohlo říci o majícím tvar, že totiž má něco, co není ono, na příklad v bílém jest něco, co nepatří k pojmu bílého, přece ve tvaru samém není nic cizího. Tedy poněvadž Bůh je tvar sám, nebo spíše bytí samo, nemůže býti žádným způsobem složený. A toho důvodu se dotýká Hilarius 7. O Troj., řka: "Bůh, jenž jest síla, nesestává ze slabých, ani ten, jenž jest světlo, není sestaven z temných." (Tomáš Akvinský, Summa theol. I, 3, 7co)
V čem je Dawkinsův problém? Na základě indukce z materiálního světa předpokládá, že vše co je schopno vyprodukovat komplexní struktury musí být samo komplexní. Jenže tím se zcela míjí s teistickým názorem.
Problém spočívá ve faktu, že indukce vznikla pouze v horizontu materiálního světa a je tedy platná pouze a jen v jeho rámci; pokud ji rozšiřujeme i na jiné oblasti, potom se dopouštíme nekorektního argumentačního kroku. Teisté totiž netvrdí (v drtivé většině), že inteligence, která vyprojektovala a stvořila náš vesmír, je imanentní materiálnímu světu, naopak: Bůh je nehmotné povahy, není složený z látky, není to organizovaný komplex materiálních prvků, Bůh je duch, transcenduje materiální kategorie. A pokud je Bůh duch – je nehmotný –, potom Dawkins nemůže druhou premisu, získanou indukcí v horizontu materiální reality, v rámci svého argumentu použít. Vychází totiž z hypotézy Boha a ona hypotéza již musí zahrnovat nehmotnou povahu Boha, pokud samozřejmě Dawkins skutečně pretenduje na to, vyvracet křesťanskou hypotézu Boha. (Černý, D. Iluze Boha? Jen primitivní materialismus)
A co vedlo Dawkinse k takovéto argumentační strategii, která zcela selhala? Inu, materialismus a pozitivismus.
Zde se ukazuje největší slabina Dawkinsovy argumentace: předpokládá již od samého začátku pravdivost materialismu. Materialismus nedokazuje, prostě ho předpokládá, občas se poměrně demagogicky tváří, že materialismus je jediná možná vědecká pozice, a kdo není materialista, ten vlastně ani nemůže být skutečným vědcem. Dawkins se mýlí: v první řadě proto, že je možné být dobrým vědcem a přitom nevěřit v materialismus; například vedoucí prestižního vědeckého „Human Genome Project“ Francis Collins, jenž hovoří o harmonii mezi vědeckým a duchovním pohledem na realitu. A Dawkins se mýlí i v tom, že chápe materialismus jako vědeckou tezi (Dawkins je poměrně primitivní materialista, scientista a pozitivista), zatímco materialismus je filosofická pozice a musí být posuzován pouze a jen na poli filosofie. (Černý, D. Iluze Boha? Jen primitivní materialismus)
Takže celý ten racionální vědecký světový názor našich ateistů stojí na naprosto iracionálním přijetí filosofických hypotéz materialismu a pozitivismu, které se ukazují z mnoha důvodů jako neudržitelné. Celý ateistický dům stojí na písku. Připadá mi, že zahrávat si s vlastní spásou na základě přijetí primitivních filosofických koncepcí vyžaduje poměrně notnou porci zaslepenosti.

19 komentářů:

  1. Přemýšlel jsem, jestli na to vůbec něco odepisovat, protože argumentovat polským kreacionistou, který tvrdí, že lidé žili ve stejné době jako dinosauři (http://scienceblogs.com/pharyngula/2006/12/pigpile_on_maciej_giertych.php) je už i na mě trochu silné kafe :)
    Chce to přečíst si něco od opravdových vědců - např. k těm pozitivním mutacím:
    http://www.talkorigins.org/faqs/mutations.html
    k důkazům pro evoluční teorii: http://talkorigins.org/faqs/comdesc/
    nebo knihy Why evolution is true - Jerry Coyne a Evolution and Religious Creation Myths: How Scientists Respond - Paul F. Lurquin, Linda Stone.
    Kdysi jsem dostal od jehovistů takovou jejich brožůrku proti evoluční teorii z 80. let a tento pan Giertych svými argumenty jako by jehovistům z oka vypadl :)

    OdpovědětVymazat
  2. Argument polským docentem populační genetiky, který v témže článku píše, jaké nesmysly mu novináři a jiní lidé vkládají do úst.

    Tento pan Gietrich netvrdí nic víc a nic míň, než to, že populační genetika, která je oborem jeho habilitace, neposkytuje podporu pro evoluční teorii.

    Romane, zachoval jste se velmi nekriticky. Místo odpověďi na argumenty jste vytáhl nějaké smyšlenky o M. Gietrichovi, vůči kterým se v témže článku, který jsem citoval, ohrazuje.

    OdpovědětVymazat
  3. M. Gietrich:

    Po těchto třech prezentacích následovala diskuze, ve které přednášející odpovídali na dotazy posluchačů. Po celou dobu sezení nebyl činěn žádný odkaz na teorii kreace. Ani nebyl učiněn dotaz na tzv. „Inteligentní design“, který je dnes populární v USA. Zaznělo několik kritických poznámek, ale ani v přednáškách a ani v diskuzích se neozvalo nic, co by ospravedlňovalo nařčení z náboženské motivace.

    Příští ráno jsem byl v polském tisku napaden z propagace náboženského fundamentalizmu. Nejprve bylo dne 12. října 2008 v Życie Warszawy napsáno, že jsem žádal, aby se mohli rodiče rozhodnout, zda se jejich děti mají učit teorii evoluce nebo ne. Já a moji tři hosté jsme byli dále představeni v Gazetě Wyborcza ve vydání z 13. října 2008 jako proponenti teorie kreace, podle které všechny živé organizmy stvořil současně Bůh, jak je popsáno v Bibli a podle níž je potopa za dnů praotce Noema historickou skutečností. O mně bylo napsáno, že se ve své publikaci odvolávám na výpočet kapacity Noemovy archy, podle něhož výtlak archy činil 14 tisíc tun.

    Příští den téměř všechny ostatní noviny pokračovaly v zesměšňování mé osoby citováním Życie Warszawy a nesmyslu s výtlakem archy. Bylo konstatováno, že jsem zorganizoval zasedání v Bruselu. Dne 13. října bylo v Gazetě Wyborcza napsáno, že prof. Giertych a tři vědečtí pracovníci požadují, aby se teorie kreace, která vychází ze současného stvoření světa, člověka a všech organizmů, učila ve škole.

    Poté jsem byl osloven reportéry mnoha televizních a rozhlasových stanic na téma zasedání v Evropském parlamentu. Ale nic z toho, co jsem řekl, neotiskli. Spíše byly činěny pokusy vyprovokovat mne k odpovědím v náboženském duchu, ale měl jsem se na pozoru, abych se nevyjádřil k danému tématu tímto způsobem. Držel jsem se na čistě vědecké úrovni, jenže z tohoto důvodu považovali mé komentáře za nepoužitelné. Co jsem se snažil říct médiím, pro ně bylo nezajímavé, neboť jsem neřekl to, co chtěla.

    Byl jsem zvyklý na to, že média lžou. Co mne však překvapilo, byla skutečnost, že jsem byl napaden stejným způsobem také katolickými médii poté, co mne kontaktovala Polská katolická informační agentura. Zveřejněné údaje se nelišily od zpráv v ostatních médiích, ale neodpovídaly tomu, co ode mne mohli slyšet. Snažil jsem se zjistit, odkud Życie Warszawy získalo informace o kapacitě Noemovy archy. Autorem článku mi bylo řečeno, že se necítí zodpovědný, neboť některé věty byly přidány k textu bez jeho vědomí těsně před vytištěním. Samozřejmě, jakýkoliv požadavek na odvolání deníkem již nemá pro mě žádný význam – příběh získal svou vlastní publicitu a stal se mezinárodním. Světová média a vědecké časopisy protestovaly proti prosazování našich názorů, které jsou považovány jako vědecky nepřijatelné. Zesměšnění mé osoby a mých hostů v Evropském parlamentu bylo přijato jako obvyklá záležitost.

    OdpovědětVymazat
  4. Ad hominem na základě "jedna paní povídala a psali o tom v novinách". Tohle je ono proslulé skeptické myšlení, které se nezastaví ani před kritickým zkoumáním vlastních teorií? V článku "Žijte vědecky" jste se tvářil jako člověk, který se nezalekne pravdy, a který jen tak něčemu nevěří, protože chce. No, a nyní ukazujete, že chcete věřit pomluvám o jednom populačním genetikovi, který říká jen to, že nebyly pozorovány pozitivní mutace. Takle se vypořádáváte s argumenty?

    OdpovědětVymazat
  5. Mimochodem: díval jsem se na ten váš odkaz o mutacích a je tam jen to, co právě Gietrich odmítá jako podporu pro evoluční teorii. Nejde o to, že přizpůsobení podmínkám se neděje, jde o to, že 1) neděje se prostřednictvím mutací, 2) pokud se tak děje a mutace je pozitivní, pak se ztrácí v množství negativních.

    OdpovědětVymazat
  6. To jste si naběh :) Aniž byste se obtěžoval se na ten odkaz podívat, tak tvrdíte, že to jsou nějaké smyšlenky :) Jako odvážný bojovník proti ateismu si toho budete muset nastudovat více, aby vás někdo bral vážně.
    Čerpal jsem z dopisu, který tento Giertych poslal časopisu Nature a v němž píše:
    "I believe that, as a result of media bias, there seems to be total ignorance of new scientific evidence against the theory of evolution. Such evidence includes race formation (microevolution), which is not a small step in macroevolution because it is a step towards a reduction of genetic information and not towards its increase. It also includes formation of geological strata sideways rather than vertically, archaeological and palaeontological evidence that dinosaurs coexisted with humans" Tedy hovoří o důkazech,že dinosauři žili společně s člověkem a ne že ne.
    Co se týče mutací - je dokázano, že 1) děje se prostřednictvím genetických mutací, v mnoha případech bylo přesně prokázano, kdy a u jakého genu k mutaci došlo, takže se to nedá zamést pod koberec, jak by kreacionisti rádi 2) pokud je mutace výrazně negativní, zanikne společně s jejim hostitelem (hostitel zemře dřív, než stačí předat svoje geny) zatímco pozitivní mutace se předávají do dalších generací. Proto i když je těch pozitivních mutací méně, mají větší vliv na evoluci.

    OdpovědětVymazat
  7. "Aniž byste se obtěžoval se na ten odkaz podívat"

    Odpovídám, cituji: "díval jsem se na ten váš odkaz"

    Prosím Vás, kde píši, že jsou to nějaké smyšlenky? Píši jen, že Gietrichově interpretaci nejde o důkaz pro evoluční teorii - konkrétně makroevoluci. Mikroevoluci nepopírá ani on, ani já.

    To, co citujete, je to, co jsem citoval i já:
    1) paleontologie selhala (ano existují stopy, které se dají interpretovat tak, že dinosauři a lidé žili ve stejné době, radikální závěry bych z těchto stop nedělal),
    2) populační genetika neposkytuje důkaz pro makroevoluci.

    Nikdo mutace nepopírá. Je popíráno to, že lze skutečně hovořit o pozitivních mutacích. A hlavně, lze je maximálně užít jako dokladů o mikroevoluci, od nichž je cesta k makroevoluci dosti daleká. On je velký rozdíl, když se plně formovaný organizmus přizpůsobuje svému okolí, proti tomu, když se jeden plně formovaný organismus mění v jiný. Takové tvrzení vyžaduje jeden předpoklad: druhy nejsou druhy nějakých individuálních jsoucen, ale pouhá epistemologická pomůcka, která nám pomáhá uchopit stále se dynamicky měnící univerzum. Tento předpoklad je plně filosofický a jako takový se ukazuje být rozporný.

    OdpovědětVymazat
  8. Pokud myslíte smyšlenky o Gietrichovi. Smyšlené je to, že jde o nějakého fanatického kreacionistu. Jde o člověka, kterému vůbec evoluce z náboženských důvodů nepřekáží (mně také ne). Jde o člověka, který upozorňuje na to, že se ve školách učí o důkazech o evoluci, které ve vlastním smyslu žádnými takovými důkazy nejsou.

    OdpovědětVymazat
  9. "Jako odvážný bojovník proti ateismu si toho budete muset nastudovat více, aby vás někdo bral vážně."

    Víte, já jsem se zabýval evolucí (z hlediska teorie informace) asi pět let. V té době jsem ji považoval za platnou a ateistou jsem nebyl. Vůbec mému náboženskému přesvědčení nevadila. I kdyby nakrásně byla celá evoluční teorie pravdivá, nijak neruší kosmologický důkaz Boží existence.

    Proč o evoluci nyní pochybuji, má jeden důvod: uvědomil jsem si, jaké filosofické předpoklady tato teorie implicitně obnáší a naznal jsem, že jsou neudržitelné.

    Celé těžiště tohoto článku není v popírání evoluce, ale v poukázání na to, že Dawkins:

    1) nahrazuje Boha náhodou,

    2) nemá ani ponětí o filosofickém pojetí Boha.

    OdpovědětVymazat
  10. No a proč by nemohl Dawkins nahradit Boha náhodou? Evoluční teorie ukázala, že pomocí náhodných mutací a přirodního výběru mohou vzniknout všechny druhy života z jednoho společného předka. Jeden ze zakladatelů kvantové teorie Max Born prohlásil, že "náhoda je fundamentálnější koncept než kauzalita." A vypadá to, že kvantová fyzika tomu skutečně nasvědčuje.

    Co se týče "filozofické koncepce Boha", kolik věřících podle vás tento pojem někdy slyšelo? Já pocházím z katolické rodiny, moje babička zaručeně nikdy nesložila slovo filosofie, zato mi vždycky říkala: "Nerouhej se nebo tě pámbů potrestá" :) Většina věřících si zkrátka udělá představu o bohu podle toho, co říkal pan farář v kostele a ti hloubavější si i přečtou kousek z Nového zákona. Dawkins bojuje proti takové té lidové víře, kterou lze vidět všude kolem, nikoliv proti víře hrstky obskurních teologů či filosofů, které nikdo nezná.

    OdpovědětVymazat
  11. "Nerouhej se nebo tě pámbů potrestá"

    Ale to měla babička pravdu, Romane.

    P.S. Žádná náhoda není, vdyť je to blbost. A hlavně: jste na jedné straně tvrdí deterministé, na druhé straně se bez náhody neobejdete. Má to nějakou logiku?

    OdpovědětVymazat
  12. Mohl bych se zeptat na to, co to je "filosofické pojetí Boha" a především na to, má-li to nějaké styčné body s empirickou realitou?

    OdpovědětVymazat
  13. ad Bárta, zatímco různá náboženství připisují svým bohům mnohé charakteristiky...ten co je autorem koránu, ten co stvořil zemi za 7 dní.. přitom existence těchto bohů souvisí s pravdivostí jednotlivých náboženství

    Bůh filozofů neoplývá takhle bohatou charakteristikou.. spíše se diskutuje několik základních vlastností, které bývají společné konkrétním koncepcím boha. Filozofi zajímá například kompatibilnost vlastností jako nejmocnější, nejhodnější, nejmoudřejší. neebo vlastnost být první příčinou v souvislosti s důkazy boží existence..nebo kompatibilnost boží vševědoucnosti sze svobodnou vůlí apod.. existence boha filozofů je méně spornější než existence bohů jednotlivých náboženství, protože existence např. křestanského boha předpokládá existenci boha filozofů, ale nikoliv naopak...

    pojem a existence filozofického boha, se zkoumá zejména za pomocí logiky...nikoliv empirické evidence.

    OdpovědětVymazat
  14. Já se omlouvám, ale taky přispěju do této diskuse, i když nevím, jestli ji někam posunu.
    1. Já jsem přesvědčen, že nelze zcela zatratit myšlenku boha.
    2. Zcela souhlasím, že bůh už jenom ve filosofické rovině je něco, co člověk nikdy nevymýtí, vždy bude existovat někdo, kdo tuto myšlenku přenese. Se zánikem myšlenky
    a přetrvávajícího diskurzu o bohu, zanikne i kus lidskosti a veškeré vědění ztratí smysl, protože když se nad tím zamyslíme, tak jak ateisté (vědci nevěrci) tak i vzdělaní teisté usilují
    o pravdu; jsme nebo nejsme dílem vyšší moci.
    3. Nesouhlasím s tím, že se připisuje postoj / teze/ hypotézy pár lidí na celou skupinu ateistů. Např. tvrzení, že materialisti nahrazují Boha náhodou. Já osobně věřím, že vesmír není náhoda, ale způsob jakým my jsme schopni vnímat okolité jevy a předvídat je, se řídí spíš entropií. A to není náhoda, ale spíš zákon neurčitosti. Spíš než v evoluci, věřím, že se budou dít věci, které se ještě nikdy před tím neudály, resp. i když by se jednalo o dvě identická tělesa (cokoliv – děje, myšlenky, slova, atomy), nikdy se nemůžou ocitnout na jednom místě, v jeden čas, bez toho aby nedošlo k distorzi. Nicméně hmota má schopnost se navzájem ovlivňovat, přičemž právě entropie je zodpovědná za to, že to nové je postaveno vždy z toho, co se navzájem setká, ale výsledek je vždy alespoň minimálně jiný. Člověk má tendenci hledat odpovědi a vytvářet spíš hierarchické schémata a to tím nejjednodušším principem; a když začal, byl docela dlouho fascinován symetrií. A v podstatě, počínaje myšlenkou Boha až po „výbuch prehistorického atomu“ jak nazval belgický kněz Georges Lemaître svoji verzi vzniku světa (a pak se z ní stala The Big BangTheory), jsou veškeré majoritní filosofické směry postaveny na symetrii a rovnováze. A nakonec je i zákon o zachování hmoty a energie nemluvě o umění, či evoluční spirále. Tím chci říct, že jsme pořád jenom bytosti, které se snaží něco pochopit, řešit, ačkoliv v té kosmologické úrovni se budou dít věci bez našeho vědomí a bez našeho přičinění. (a sám se za ten názor stydím, jak banálně to zní) Je to jako s mravenci, nebo se včelami, člověk si nedokáže pomoc, má ve svém konání určitý algoritmus, proto běžný Středoevropan věří spíš v evoluci, protože ty ostatní teorie mu v tom materiálním světě nejsou schopny zaručit spolehlivou existenci. Navíc, tíha entropie, strachu a neurčitosti, co se stane zítra, je stále větší. Státy řeší stále komplexnější hrozby, některé už v reálu (a jak jsme rozmazleni my v Evropě) a teisté připomínají příchod Božího království. Kdyby byl svět náhoda, přál bych si, aby se stávali především dobré věci, ale svět není náhoda; síly, které mají svůj směr a rychlost, někam směřují a po své trajektorii budou působit, a my jim možná letíme vstříc, anebo se jen tak pomalu loudáme jejich směrem…

    OdpovědětVymazat
  15. Pardon za chyby, hold slovensky mě to jde pořád lépe.

    OdpovědětVymazat
  16. A liší se nějak tento bůh od boha náboženského? Neliší se jen v tom, že je méně poetický?

    OdpovědětVymazat
  17. "Většina věřících si zkrátka udělá představu o bohu podle toho, co říkal pan farář v kostele a ti hloubavější si i přečtou kousek z Nového zákona."

    Ono to docela stačí. Žádný farář totiž nevykládá věřícím, že je Bůh vysoce složitý systém. V Novém zákoně se několikrát opakuje, že Bůh je duch.

    OdpovědětVymazat
  18. Bůh křesťanského náboženství se od Boha filosofů liší jen tím, že o něm máme více informací, které sám o sobě zjevil. Bůh filosofů je odvozen jen na základě přirozeného rozumu.

    Avšak to, co o Bohu říkají filosofové se neliší od toho, co je předmětem náboženské víry (je stvořitel, všemohoucí, vševědoucí, dobrý, duchovní, jednoduchý). Na základě křesťanského zjevení ještě o Bohu víme o něco více (je Trojjediný, druhá osoba se vtělila a stala se člověkem - Ježíš Kristus má božskou i lidskou přirozenost). Na tohle by filosofové nemohli přijít.

    OdpovědětVymazat
  19. Jiří Stodola:
    Neviem ku ktoremu clanku by sa to najviac hodilo, ale dam to sem. Nechceli by ste sa vyjadrit k tvrdeniam, ktore su uvedene v tomto dokumente? Hladal som chvilu na nete nejaku kritiku, ale nic relevantne som neobjavil, len kecy.
    Rad by som napriklad vedel, ktore tvrdenia vo videu nie su pravdive a preco. Ak mate cas a chut, tak mozete napisat (trebars i cely clanok o tom). Predpokladam, ze ten dokument ste uz niekedy videli. Tu je:

    1/3 - www.youtube.com/watch?v=LvzoJskUBfU
    2/3 - www.youtube.com/watch?v=WfWAAPL1foY
    3/3 - www.youtube.com/watch?v=v1XK8Yw2LD8

    OdpovědětVymazat